Genn Greymane - Lord of His Pack 9

• Bellatrix
• 29.03.2011
• Oficiální literatura

<- Předchozí | Stránka 9 | Další -> „Talare... Musím jít s vámi,“ prosil. „Králi Greymane, mou povinností je dovézt vás a vaše lidi v bezpečí do Darnassusu,“ snažil se Talar překřičet hromobití i kvílející vítr, „v žádném případě nemůžu dávat váš život všanc. Tohle je nebezpečný úkol, a proto ho musím vykonat já, jako vůdce výpravy. Nebudu riskovat více životů, než je nezbytně nutné... Slibuju vám, že udělám vše, co je v mých silách, abych vaší ženu a dceru zachránil.“ „Jsou všechno, co mám, Talare. Já musím-“ „Musíte tu zůstat!“ Talar sešplhal do lodi. Čluny rychle vypluly směrem k Záři Elune a k drobným fialovým či růžovým bodům v okolním moři. Genn sledoval, jak překonávají vlnu za vlnou. Ne. Nemohl tu zůstat. Nemohl. Byla to jeho rodina. Dlužil jim příliš mnoho. Přes všechna jeho bláhová rozhodnutí, dokonce i teď, když se jejich svět roztříštil na kousky, mu stále věřily a podporovaly ho. Zhluboka se nadechl a zařval. Cítil, jak se jeho tělo zvětšuje, rostou mu vlasy, a na tváři mu vyrůstá čumák. Hluboce se zaklonil a z hrdla vydal táhlé zavytí. Proměna byla u konce. Teď byl jedním z worgenů, vlkodlaků, které Arugal tehdy před léty přivolal. Kteří, spolu s Forsaken, nenapravitelně rozvrátili jeho zemi. V téhle podobě byl rychlejší a silnější. Kletba, která ho postihla, měla i své výhody. Tryskem se rozběhl na pravobok lodi. Mokrá paluba ho ani v nejmenším nerozhodila, do běhu vkládal veškeré soustředění. V žilách mu proudil divoký, bestiální pud. Jeho mysl byla oddána pouze tomuto úkolu, ničemu jinému. A pak, když už byl skoro u zábradlí, skočil. Když Talar uslyšel zavytí, prudce se otočil. Nad ním se v dešti zjevil obrovský obrys v dešti dopadající do jeho člunu - Greymane. Přistál na nohy, přesně naproti druidovi. Hlídačky nalevo i napravo od nich instinktivně tasily meče. „Když jde o mou rodinu, musím jednat.“ Gennův hlas byl hrubý, zvířecí. Talar pokynul Hlídačkám, aby schovaly zbraně. „Tvrdohlavý mezek,“ ulevil si, ale po chvilce kývnul. Čluny se blížily k potápějící se lodi. Jak praskala její dřevěná konstrukce, zdálo se, jakoby Záře Elune naříkala. Trup lodi se zlomil a její příď se tyčila k nebi. „Hej, vy tam! Pomoc!“ „U Světla, zachraňte mě, prosím!“ „Bratře druide, pomoz mi!“ <- Předchozí | Stránka 9 | Další ->


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.