Povídka - Píseň ohně, 22. kapitola

/pic/povidky
Pokud se chcete od žhavých spekulací o novém datadisku na pár chvil vrátit k něčemu, řekněme, tradičnějšímu, mám pro vás v tento krásný večer další kapitolu své povídky Píseň ohně, která už ovšem tak krásná není, protože se v ní vyskytuje jeden moc ošklivý pán, na kterého jste měli možnost narazit už na konci kapitoly předešlé. Každopádně, události se nám začínají dávat do pohybu, schyluje se k očekávanému závěru a já mám tu čest vám prozradit, že povídku jsem již dokončila a na vás čeká posledních pár kapitol, přesněji pět včetně této. Máte radost? Já ne, stýská se mi po psaní a už jsem zahájila práci na pokračování, kde se nejspíš o pár let posuneme, ale potkáme i pár starých známých... ...Máte radost?
>> Píseň ohně, 22. kapitola <<
Ukázka: „Vidím,“ pokračoval Kael’thas a žádostivost z jeho očí prýštila stejně jako vazký hnis, který mu mokval v ráně a tenkým pramínkem se spouštěl k zemi, „že i po tom všem s námi sdílíš stejnou kletbu. Jaká ironie.“ Silou vůle jsem odtrhla pohled od odporné podívané v okolí krystalu, jejž měl zaražený hluboko v mase, a letargicky odpověděla: „Ironie je, že tomu říkáš kletba."
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet