Quest for Pandaria, 9. kapitola

/pic/povidky/questfpanda/qfp-logo
Li Li pomalu otáčela perlu v packách. Svět skrýval mnoho tajemství a magie mohla za mnoho z nich. „Musím ji najít,“ zašeptala. „Proto jsem přece měla tu vizi, nebo ne? Ani Wanyovi, ani nikomu ze Starších se neukázala. Ani tátovi nebo strýčku Chenovi. Jen mně.“ Barvy na povrchu perly znovu zavířily a Li Li to vzala jako dobré znamení. „Půjdeš se mnou,“ řekla poté a zastrčila si perlu pod paži. Bylo to trochu nepraktické, ale perla by se nevešla do žádného vaku či batohu. Li Li rychle proběhla knihovnou a zamířila domů. Musela toho hodně připravit a času bylo málo. Kdo ví, jak dlouho byla uvnitř vize? Kdysi se vydala najít Chena a také uspěla, avšak za strašlivou cenu Boova života. Li Li se rozbušilo srdce. Neudělá znovu stejnou chybu. Její úkol byl jasný.
***
Náhradní oblečení, její deník s poznámkami a okopírovanými mapami, jídlo ukradené z kuchyně, nejrůznější maličkosti, které považovala za užitečné, a nakonec perla. Li Li ji s úctou zabalila do pláště a položila ji na vrchol ostatních věcí ve svém batohu. To bylo vše, co potřebovala k započetí cesty. Připjala si malý váček naplněný magickým práškem - ten se vždycky hodí - a naposledy prohledala místnost, jestli na něco nezapomněla. Přesvědčena o tom, že ne, šla k šatníku a ze šuplíku vytáhla svou jeřábí píšťalku a šňůrku si zavěsila kolem krku spolu s řetízkem draeneiských korálků, které ji daroval Chen. Obě šňůry promnula mezi prsty a popřála si štěstí. „Ještě jedna věc,“ promluvila sama k sobě tiše. Li Li už podobný dopis kdysi otci psala, a tak k ní slova přicházela lehce. Milý tati a strýčku Chene, Až tohle budete číst, budu na cestě do Ironforge. Shen-zin Su není místo pro mě. Říkám vám to už léta. Strýčku Chene, najít tě bylo jako vyřešení nějaké obrovské záhady, ale ještě jedna zbývá - ještě větší. Wanyova perla mi ukázala, jak ji vyřešit, a přesně to se chystám udělat. Tentokrát se nikomu nic nestane, slibuju. Až vás zase uvidím, neuvěříte mi, co jsem našla! - Li Li
***
Daleko od centra města pozvedla Li Li ke rtům svoji píšťalku a vydala jediný ostrý, čistý tón. Čekala pouze chvíli, než uslyšela tiché zašelestění křídel a její starý přítel Jeřáb přistál přímo před ní. Velký pták naklonil hlavu na stranu a sjel ji hodnotícím pohledem svých temných, neproniknutelných očí. Li Li se rozpačitě usmála. „Ty bys asi teď řekl totéž, co táta. Ale já tu nemůžu jen tak posedávat a čekat, až ke mně svět přijde sám. Mám práci.“ Jeřáb vyklenul krk do oblouku a zahoukal na ni, tluka křídly a poskakuje z jedné hubené nohy na druhou.
„No jo, jen se mi směj,“ protočila Li Li panenky. Jeřáb znovu škodolibě zatroubil a sklonil se k zemi, aby mu mohla vyšplhal na záda. Když se usadila, vyrazil vzhůru k obloze jediným mocným máchnutím svých křídel. „Pandaria je na jihu,“ snažila se Li Li překřičet vítr, tisknouc tvář k Jeřábovu krku, „skrytá za hustou hradbou mlhy.“ Jeřáb sebou trhl vpřed, až Li Li téměř sletěla po hlavě do oceánu, a tázavě zahoukal. „Co to mělo být, ty šílený ptáku?“ Li Li svírala Jeřábovo peří a hlava ji z nečekaného pohybu znovu rozbolela. „Samozřejmě nečekám, že mě vezmeš až tam! Budeme potřebovat celé dny, a taky jídlo a zásoby, u všech svatých!“ Jeřáb stále vypadal nepřesvědčeně. „Vzducholoď!“ zazubila se Li Li. „A já náhodou znám někoho, kdo už mě dřív nechal jednu použít.“ Další užaslé zahoukání. „Ironforge! Král Magni! To hodláš takhle žvanit celou dobu? Letíme!“
<- Předchozí | Stránka 9 | Další ->


Naposledy upravil/a Mordecay 11.09.2014 v 23:24:05.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet