Historie Warcraftu 2



Válka tří kladiv



230 let před Warcraftem…
Trpaslíci z Ironforge žili v klidu a míru po mnohá dlouhá staletí. Jejich společnost rostla rychle na omezení hranicemi jejich horských měst. Ač mocný Vysoký Král, Modimus Anvilmar, vládl všem trpaslíkům s moudrostí a spravedlností , vznikly zde tři silné frakce.

Klan Bronzebeard byl veden zemanem Madoran Bronzebeard a držel vždy blízké vztahy k Vysokému králi a byl tradičním ochráncem města Ironforge. Klanu Wildhammer vládl Khardros Wildhammer, obýval předhoří a skladní útesy okolo úpatí hory a snažil se získat více vlivu uvnitř města. Třetí frakce se jmenovala klan Dark Iron a v jeho popředí stál kouzelník-zeman Thaurissan. Dark Iron se skrýval v nejhlubších stínech a osnoval plány proti ostatním klanům.

Na čas vládl mezi všemi frakcemi tenký mír, ale ten skončil, jakmile Vysoký Král Anvilmar odešel z trůnu kvůli svému stáří. Tři klany začali válčit kvůli vládě nad celou Ironforge. Nakonec vyhrál Bronzebeard, díky své stálé armádě, a vyhostil Wildhammer i Dark Iron z hory.

Khardros a jeho Wildhammerští válečníci se vydali na sever skrz brány Dun Algaz, a tam si založili své vlastní království na vzdáleném vrcholku Grim Batol. Tam prospívali a přestavěli svoje pokladnice. Thaurissan a jeho Dark Iron takto nežili. Vzteklí a ponížení jejich porážkou si slíbili, že se Ironforge pomstí. Vedouc jeho lid daleko na jih, postavil město (které pojmenoval po sobě) v Redridgeských horách. Prosperita a plynoucí léta trochu zmírnili jejich hořkost, jež Dark Iron cítili ke svým bratrancům. Po čase však Thaurissan a jeho kouzelnická žena Modgud vedli dva útoky jak proti Ironforge tak proti Grim Batol. Dark Iron dychtili, aby byl jejich celý Khaz Modan.

Armády Dark Iron udeřili na pevnosti jejich bratranců a téměř převzaly jejich království. Nicméně Madoran Bronzebeard nakonec dovedl svůj klan k rozhodujícímu vítězství nad Thaurissanouvou kouzelnou armádou. Thaurissan a jeho následovníci prchali zpět do jejich města, v nevědomí, že Modgudina armáda proti Khardrosovi a jeho válečníkům nedopadla o mnoho lépe.

Jak se střetli její armády a vojsko Khardrose, použila všechny své magické síly na nahnání strachu do srdcí nepřítele. Na její příkaz se pohnuly stíny a temné věci z hlubin země se plazili nahoru, ve snaze přikrást se k Wildhammerské armádě. Nakonec se Modgud podařilo prolomit brány a mohla obléhat samotnou pevnost. Válečníci Wildhammer zoufale bojovali proti nepříteli a Khardros se brodil skrz masy rozzuřených nepřátel, aby skolil královnu Modgud. Po smrti královny se Dark Iron rozhodli utéci před běsněním Wildhammer do pevnosti jejich krále. Jenže po cestě narazili pouze na armádu Ironforge, která přišla na pomoc klanu Wildhammer. Proti dvěma armádám neměli vojáci z Dark Iron šanci a byli brzo rozdrceni.

Spojené armády Ironforge a Grim Batol se vydali na jih s cílem zničit Thaurissana a jeho Dark Iron jednou pro vždy. Nedošli však daleko, když Thaurissanův vztek zapříčinil kouzlo nezměrných proporcí. Chtějíc vyvolat nadpřirozeného nohsleda, který by zajistil jeho vítězství, Thaurissan vyzval k poslušnosti prastaré síly spící pod světem. K jeho úleku a nakonec i zhoubě zjistil, že stvoření jež přivolal, bylo strašnější než jeho nejhorší noční můra.

Ragnaros nesmrtelný pán ohně a všech ohnivých elementálů, byl vyhnán Titány ještě když byl mladý. Nyní ho však osvobodilo Thaurissanovo přivolání a on znovu vybuchl do bytí. Ragnarosovo strašné znovuzrození do Azerothu, zapříčinilo zničení celých Redridgeských hor a tam, kde byl kdysi jejich střed, teď bouřil ohromný vulkán. Vulkán, známý jako Blackrock Spire byl ohraničován Pálicí roklinou ze severu a Hořícími pláněmi z jihu. Ač samotný Thaurissan byl zabit silami, které on sám rozpoutal, jeho bratři byli zotročeni Ragnarosem a jeho ohnivými elementály. Oni zůstávají uvnitř Blackrock Spire až dodnes.

Vidouc hrůzné zpustošení a ohně šířící se přes jižní hory, král Madoran a král Khardros zastavili svá vojska a spěšně se obrátili zpět k jejich královstvím, neochotní čelit děsivému Ragnarosvu hněvu.

Vojska klanu Bronzebeard se vrátila zpět do Ironforge, opravit jejich slavné město. Wildhammerští se také vrátili domů do Grim Batol, jenže smrt Modgud zde zanechala zlou skvrnu, která zapříčinila neobyvatelnost tohoto města. Jejich srdcí se zmocnila hořkost nad ztrátou jejich milovaného města. Poté co odmítli nabídku krále Bronzebearda, aby bydleli v Ironforge, se vydali na sever do zemí Lordaeronu. Usídlili se v bujných lesích Hinterlands a postavili město Aerie Peak, kde žili blíže k přírodě a dokonce ve spojení s mocnými gryfony.

Aby si trpaslíci z Ironforge udrželi vztahy a mohli obchodovat s jejich bratranci, postavili dva velké oblouky, zvané Thandol Span, aby zbudovali most mezi Khaz Modan a Lordaeronem. Vzpružené vzájemnými obchody obě království prosperovala. Po smrti slavných králů Madorana a Khardrose jejich synové pospolu vytesali veliké sochy na počest jejich otců. Tyto dvě sochy se stali hlídkou nad průchodem do jižních zemí, které se stali vulkanickými po probuzení ohnivého Ragnarose. Ony sloužili nejen jako upozornění pro všechny, kdo by chtěli útočit na jejich země, ale také připomínali jak Dark Iron zaplatili za své zločiny.

Dvě království si udržovali blízké vztahy po několik let, ale Wildhammer byli hodně poznamenáni událostmi, jež se odehráli v Grim Batol. Zvolili si bydlení nad zemí na hoře Aerie Peak, namísto budování tunelů uvnitř hory. Ideologické rozdíly mezi oběma klany trpaslíků nakonec vedli k rozdělení jejich cest.

Poslední Ochránce



45 let před Warcraftem…
Ochránkyně Aegwynn časem sílila a moc Tirisfalských mokřin jí prodlužovala život. Pošetile věřící, že nadobro zničila Sargerase, pokračovala ve vyhánění jeho sluhů po téměř devět století. Přesto se Rada Tirisfalu nakonec rozhodla, že její služba už skončila. Nařídila Aegwynn vrátit se zpět do Dalaranu, aby si mohli vybrat nového Ochránce. Přesto se Aegwynn, které nikdy k Radě nechovala přílišnou důvěru, rozhodla vybrat si svého následovníka sama.

Hrdá Aegwynn plánovala porodit syna, kterému by odevzdala svou sílu. Neměla v plánu, aby Rada Tirisfalu mohla manipulovat s jejím následovníkem, jako se o to pokoušeli u ní. Cestujíc na jih, k zemím Azerothu, našla Aegwynn dokonalého muže-otce pro jejího syna. Zkušený lidský kouzelník jménem Neilas Aran. Aran byl dvorním zaklínačem a poradcem krále Azerothu. Aegwynn svedla Arana a v jejím lůně se začal vyvíjet jejich syn. Neilasův přirozeně blízký vztah k magii přeběhl i k nenarozenému dítěti a definoval tragické kroky, jež dítě později udělá. Síla Tirisfalu se do dítěte také přenesla, ale ta ještě nebude probuzena dokud dítě nenabude vysoké psychické zralosti.

Čas plynul a Aegwynn porodila syna v odlehlém háji. Pojmenovala chlapce Medivh, což znamená „střežitel tajemství“ v jazyce vysokých elfů. Aegwynn věřila, že chlapec dospěje v dalšího Ochránce. Naneštěstí škodlivý Sargerasův duch, který se skrýval v její duši přešel do bezbranného dítěte, ještě než se narodilo. Aegwynn neměla nejmenší představu, že nový Ochránce je ovládán její největší nemesis.

Poté co se ujistila, že je její syn zdravý, zanechala ho na dvoře Azerothu s jeho smrtelným otcem a ostatními lidmi. Sama odešla do divočiny připravena přijít do čehokoliv, co jí po smrti čekalo. Medivh rostl ve silného chlapce a neměl ani ponětí o jeho potencionálních Tirisfalských silách.

Sargeras čekal na svůj čas, dokud se mladíkova síla sama neprokázala. Ještě než dosáhl náctiletého věku, stal už se ve Azerothu velmi známí díky svým magickém silám a často také vyrážel na dobrodružství se svými přáteli: Llanem princem Azerothu a Anduin Lotharem, jedním z posledních dědiců krve Arathi. Tři kluci stále prováděli nějaké uličnictví v okolí království, ale většina obyvatelstva je měla ráda.

Když Medivh dosáhl věku okolo čtrnácti letu, kosmická síla v jeho nitru se probudila a střetla se s zvrhlým duchem Sargerase, který se skrýval uvnitř jeho duše. Medivh upadl do strnulého stavu, ve kterém byl mnoho let. Když se probudil z jeho komatu, zjistil že dospěl a jeho přátelé Llane a Anduin se stali vladaři Azerothu. Ačkoliv si přát použít své nově nalezené síly k ochraňování země, kterou nazýval domov, temný Sargerasův duch měnil jeho myšlenky a pocity směrem k zákeřnému konci.

Sargeras se radoval uvnitř Medivhovy duše, která byla čím dál tím temnější., protože věděl, že jeho plány na druhou invazi do světa byli téměř u konce a příčinou bude poslední Ochránce světa.

Kil'jaeden a Temný pakt



V čase Medivhova narození v Azerothu, Kil'jaeden Podvodník seděl a spřádal své plány uvnitř rotující Spodiny. Mazaný pán démonů, z příkazu jeho pána, Sargease, připravoval druhou invazi Plamenné Legie do Azerothu. Tentokrát si nedovolí žádné chyby. Kil'jaeden tušil že potřebuje novou sílu, aby oslabil obranu Azerothu předtím, než Legie povstane na tomto světě. I kdyby byly smrtelné rasy, jako Temní Elfové a draci, již připraveni zápolit s novou hrozbou, budou beztak příliš slabí a neschopní nějakého opravdového odporu až přijde opravdová invaze Legie.

To bylo v čase, kdy Kil'jaeden objevil bující svět Draenoru pokojně plující uvnitř Velké Nicoty. Domov šamanské rasy orků a mírumilovných draenei. Draenor byl idylický stejně jako rozlehlý. Vznešené orkské klany se potulovaly po otevřených prériích a lovily ze sportu, zatímco zvědaví draenei budovali vepřovicová města pod tyčícími se skalami a útesy. Kil'jaeden věděl že obyvatelé Draenoru mají velký potenciál sloužit Plamenné Legii, pokud by byli náležitě zpracováni.

Z těchto dvou ras, Kil'jaeden viděl že válečničtí orkové jsou mnohem více náchylní ke zkaženosti Legií. Byl fascinován starším orkským šamanem, Ner'zhulem, stejně, jako kdysi když Sargeras přivedl královnu Azsharu pod jeho velení. Používaje mazaného šamana jako svého prostředníka, démon rozšířil touhu po bojích a divokost do orkských klanů. Zanedlouho byla duchovní rasa přetvořena v krvežíznivý lid. Kil'jaeden pak nutil Ner'zhula a jeho lidi, aby provedli poslední krok, přijmout na sebe útrapy smrti a války. Jenže starý šaman vida, že by se jeho lidé mohli stát otroky nenávisti navždy, odolal démonovu vlivu a vzepřel se mu.

Znechucen Ner'zhulovým odporem, Kil'jaeden hledal jiného orka, který by mohl přivést jeho lid do rukou Legie. Chytrý pán démonů konečně nalezl ochotného žáka kterého hledal - Ner'zhulova ambiciózního učně, Gul'dana. Kil'jaeden slíbil Gul'danovi nevýslovnou moc výměnou za jeho naprostou poslušnost. Mladý ork se stal zaníceným žákem démonické magie a vyrostl v nejmocnějšího smrtelného zaklínače v historii. Učil ostatní mladé orky prastará umění snažil se vykořenit orkské šamanské tradice. Gul'dan ukazoval nový druh magie svým bratrům, hrozivou novou sílu zkázy.

Kil'jaeden, hledaje způsob, jak upevnit svůj vliv nad orky, pomohl Gul'danovi založit Temnou Radu, tajnou sektu, která manipulovala s klany a rozšiřovala zaklínačskou magii do celého Draenoru. Jak více a více orků začalo vládnout magií zaklínačů, poklidná políčka a potoky Draenoru začaly černat a vadnout. Po čase, obrovské orkské prérie, po generace nazývaná domov, uvadla, zanechávajíc pouze neplodnou červenou půdu. Démonické síly pomalu zabíjely svět.

Vzestup Hordy



Orkové se stávali stále více a více agresivními pod tajnou kontrolou Gul'dana a jeho Temné Rady. Postavili masivní arény, ve kterých orkové zdokonalovali jejich válečnické dovednosti ve věcech boje a smrti. Během této doby několik klanových náčelníků mluvilo otevřeně proti rostoucí mravní zkáze jejich rasy. Jeden takový náčelník, Durotan z klanu Frostwolf, varoval před propadáním nenávisti a běsu. Jeho slova však padla na hluché uši a i mocnější náčelníci jako Grom Hellscream z klanu Warsong se přidali k Gul'danově vizi nového věku válečnictví a vlády.

Kil'jaeden věděl, že orkské klany jsou téměř připraveny, ale potřeboval si být jist jejich nekonečnou oddaností. Tajně pobídl Temnou Radu k vyvolání Mannorotha Ničitele, ztělesnění destrukce a vzteku. Gul'dan svolal klanové náčelníky a přesvědčil je, že pití Mannorothonovy bouřlivé krve je učiní naprosto nepřemožitelnými. Vedeni Gromem Hellscreamem, všichni náčelníci, kromě Durotana, se napili a tak zpečetili své osudy otroků Spalujících Legií. Posíleni Mannorothovým hněvem, náčelníci bezděčně rozšířili toto podrobení ke svým bezstarostným bratrům.

Pohlceni prokletím této nové krvežíznivosti, orkové toužili popustit uzdu své zběsilosti proti každému, kdo před nimi stanul. Vida, že již přišel správný čas, Gul'dan sjednotil válečnické klany do jedné nezastavitelné Hordy. Nicméně tušil, že ostatní náčelníci, jako Hellscream nebo Ogrim Doomhammer by rádi převzali celkovou vládu nad Hordou, Gul'dan si musel najít loutku, kterou by nechal vládnout této nové Hordě. Blackhand Ničitel, obzvlášťe zvrácený a zlý orkský vůdce, byl tím vyvoleným, kdo měl být Gul'danovou loutkou. Pod Blackhandovým velením se Horda rozhodla otestovat sama sebe proti jednoduchým draenei.

Za několik měsíců zlikvidovala Horda téměř každého draeneie žijícího v Draenoru. Pouze roztroušené hrstce přeživších se dařilo vyhýbat se děsivému hněvu orků. Zaplaven vítězstvími, Gul'dan věřil v sílu a moc Hordy. Ale věděl, že bez nepřátel by Horda pohltila sama sebe nekonečnou skrytou chutí po zabíjení.

Kil'jaeden věděl, že Horda je konečně připravena. Orkové se stali největší zbraní Plamenné Legie. Mazaný démon sdílel své vědomosti se svým trpělivým pánem a Sargeras souhlasil, že čas jeho pomsty konečně nadešel.

Dark Portal a Pád Stormwindu



Když se Kil'jaeden připravil na invazi proti Azerothu, Medivh nepřestával bojovat o svou duši se Sargerasem. Král Llane ušlechtilý vládce Stormwindu, se obával tmy, která pohltila duši jeho bývalého přítele. Své obavy sdílel s Anduinem Lotharem, posledním potomkem rodu Arathi. Nikdo ale netušil, že Medivh pomalu propuká šílenství, které v budoucnu přinesou velké hrůzy.

Sargeras slíbil Gul'danovi, že mu propujčí moc, když povede Hordu do Azerothu. Prostřednictvím Medivha zdělil čaroději, že se může stát živým, pokud na Azerothu najde horobku, kam ho umístila strážkyně Aegwynn.Gul'dan souhlasil a rozhodl, že jakmile skončí bitva o Azeroth, najde hrobku. Ujišťen, že Horda splní své účely, Sargeras zahájil invazy.

Se společným úsilím, Medivh a čarodějové ze Stínové rady otevřeli dimenzionální bránu známou jako Dark Portal. Tento portál byl tak velký, že by přenesl celou Hordu z Draenoru do Azerothu. Gul'dan nechal vstoupit portálem dva orkské špiony, aby zjistili dění na Azerothu. Vracející zvědi sdělili Stínové radě, že Azeroth je zralý pro obsazení.

Přesvědčen, že Gul'dan zkazil jeho lid, Durotan vystupoval proti čaroději. Tvrdil, že Gul'dan zničil čistou orkskou duši, a že invaze bude jejich zkázou.Gul'dan kvůli rizikům nemohl zabít tak populárního hrdinu, proto Durotana a jeho klan eskortoval do vzdálených koutů nového světa.

Klan Frostwolf i s Durotanem tedy vytvořili základnu v Black Morass, bažinatá oblast daleko na východ od Stormwindu. Vzhledem tomu, že začaly prozkoumávat nové oblasti, obránci Stormwindu na ně začli útočit. Boje sice rychle skončili, ale bez vítěze. Po několika letech mnoho orků přecházelo bránou, bojovalo v Azerothu a pro Gul'dana nastal čas hlavního úderu. Horda tedy učinila úder proti nic netušícímu Stormwindu.

Při střetu Azerothu s Hordou, odnesly daň obě strany. Král Llane, který nevěřil, že by divocí orkové byli schopni obsadit Azeroth, ztěžka držel svou pozici u kapitálu Stormwindu. Nicméně, sir Lothar stále přesvědčen, že bitva by měla být zaujatá přímo k nepříteli, byl nucen k tomu, aby si vybral mezi svým přesvědčením a svou loajalitou vůči králi. Rozhodnul se následovat své instinkty, zaútočil tedy na Medivhovu pevnost Karazhan s pomocí mladého učňe, Khadgara. Khadgar a Lothar uspěli v porážce opatrovníka, kterého potvrdili jako zdroj konfliktu. Zabitím Medivhova těla, Lothar a mladý učeň bezděčně vykázali ducha Sargerase z jeho mysli. Jako důsledek bylo čistému duchovi Medivha dovoleno žít dál ... a putovat přes hvězdné pláně po mnoho roků.

Ačkoliv byl Medivh mrtev, Horda pokračovala v útocích na Stormwind. Jak se vítězství Hordy blížilo, Orgrim Doomhammer, jeden z největších orkských náčelníků, začínal vidět zkaženost, která se šířila skrz klany od jejich času na Draenoru. Jeho starý přítel, Durotan, se vracel z vyhnanství a varoval znovu o Gul'danově zradě. V rychlé odplatě, Gul'danovi úkladní vrazi zabily Durotana a jeho rodinu kromě novorozeného dítěte. K Doomhammerovi došla zpráva, že novorozeně je najato lidským důstojníkem Aedelasem Blackmoorem jako otrok.

Ale lidé netušili, že novorozený ork se jednou stane největším náčelníkem, který kdy žil.

Popuzen Durotanovou smrtí, Orgrim vyrazil, aby osvobodil Hordu ze zkaženosti a nakonec převzal roli náčelníka Hordy, zabitím Gul'danovi loutky, Blackhanda. Pod Ogrimovým velením, se vedl nepovolený útok na Stormwind. Král Llane vážně podcenil sílu Hordy a bezmocně sledoval, jak jeho království padá pod sekerami nájezdníků. Nakonec byl král Llane zavražděn jedním ze stínové rady, tím nejtišším zabijákem: Half-orkyní, Garonou.

Když se Lothar a jeho bojovníci vraceli domů z Karazhanu, doufali zastavení ztrát životů a zachrány své kdysi slavné vlasti. Místo toho nalezli svou milovanou říši v troskách. Horda nepřestala devastovat lidskou krajinu a prohlašovala jí za vlastní. Zahnáni do úkrytu, Lothar a jeho společníci přísahali, že navrátí svou vlast z rukou těch zelenokožců. [odstavec]

Poděkování



Moc díky tomu, kdo přeložil tento text do češtiny. Část od Pádu Stormwindu přeložil Pexeso.
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet