Quest for Pandaria II., 7. kapitola

/pic/povidky/questfpanda/qfp-logo
Li Li by ji ráda nějak usadila, ale Korzáři se rychle blížili a ona se musela soustředit na nadcházející bitvu. Kopala kolem sebe, uhýbala a svou holí podrážela nepřátelům nohy. Každou chvíli mrštila do vzduchu hrst magického prášku a vzduch neustále vířil roji včel, drobných ptáčků a bodajících komárů, kteří odváděli pozornost útočících pirátů, avšak příliv nepřátel se nezastavoval. Bylo jich nepočítaně a každého padlého okamžitě nahrazoval další. Li Li si pomalu začínala uvědomovat, že ztrácí pevnou půdu pod nohama. S Chenem stáli vedle sebe, tisknouce se k sobě rameny, a pokračovali v boji, přestože nepřátel byla drtivá přesila. Veškerá posádka Neptulonovy nevěsty byla shromážděna kolem Catelyn, Li Li a Chena uprostřed paluby. Jejich zbraně se míhaly vzduchem a oni, zalití potem, těžce oddechovali a na zem kapala krev z jejich ran. Byli obklíčeni. Li Li zaťala zuby. Skutečný boj teprve začínal. Ticho před masakrem náhle přerušily pevné, rytmické údery do prken paluby. Nad Bloodsailskými piráty se vynořil kapitánský klobouk, jehož nositel byl o více než hlavu větší než všichni ostatní. Zatímco si razil cestu davem, měla Li Li možnost si ho prohlédnout. Byl to obrovský draenei, jehož rozštípnutá kopyta dosahovala velikosti talířů. Výběžky na jeho obličeji se mu vlnily dolů po červeném kabátci jako chapadla slizké modré chobotnice. Pravé oko měl zakryté páskou a v levé ruce svíral tu největší šavli, jakou kdy Li Li spatřila. „Ve svých denících jsi psal, že draenei jsou mírumilovná a duchovně založená rasa!“ sykla Li Li směrem k Chenovi. „Na tohohle jsem asi nějak zapomněl,“ odpověděl jí šeptem Chen. „Ale ale.“ Draeneiův osobitý přízvuk dodával jeho slovům nádech arogance. „Věděl jsem, že se do mé sítě zaplete někdo z Nájezdníků, když svou hru provedu dobře. Jak příhodné, že to byla právě pověstná Catelyn Runeweaver - ale no tak, nedívej se tak na mě, jmenuješ se tak přece, nebo ne?“ „To jméno je mi povědomé,“ zamumlal Chen. „Kde už jsem ho jenom slyšel?“ „Podle barona Revilgaze jsi mimořádná osoba, hlavně co se týče tvých schopností boje,“ pokračoval draeneiský kapitán. „Vyrozuměl jsem nicméně, že máš v současnosti určité finanční problémy. Mohl bych ti s nimi vypomoct.“ „To bych se radši nechala vykuchat kartelem, než si začínat s tebou,“ zavrčela Catelyn. „Kdo vůbec zatraceně jsi? Znám každého Bloodsaila odsud až po Ratchet.“ Draeneiský kapitán okázale smekl svůj klobouk. „Jsem kapitán Koslov, a jak už jsi bystře uhodla, jsem ve velení nový. A pokud mohu soudit podle svého dnešního úspěchu, jsem v tom daleko lepší než moji předchůdci.“ Ze směru, kde leželo Booty Bay, vyšlehl oslepující záblesk indigově zbarveného světla. Kapitán Koslov se prudce otočil a pátral po zdroji světla, avšak nic dalšího se nestalo. Odkašlávaje si, obrátil svou pozornost zpět ke Catelyn. „Ty a všichni ostatní na téhle lodi máte na výběr,“ pokračoval. „Vzdát se nebo zemřít. Jednoduché, což?“ „Ještě jsi nevyhrál,“ odsekla Catelyn, přenesla váhu a máchla dýkou. „Jak vidím, ty sis zvolila smrt,“ odvětil s úšklebkem Koslov. Pozvedl paži, aby dal signál k útoku. Vzduch náhle naplnily zvuky podobné výstřelům z děla, práskání a tříštění. Všichni se rychle vrhli do úkrytů. Trup lodi vyrazil z vln a Neptulonova nevěsta se otřásla. Li Li ztratila rovnováhu a sklouzla podél paluby, kde zakopla o jakéhosi bezvědomého korzára. Narazila do pažení a rychle se ho zachytila, aby se udržela na nohou; loď se mezitím uklidnila. Obrovský kus okolního moře obklopujícího Neptulonovu nevěstu i všechny tři korzárské lodě se proměnil v led. Li Li zamrkala. Na východě stále viděla Stranglethornské pobřeží - džungli plnou palem a hustého podrostu. Toto byly tropické vody. „Co se to tu děje?“ zahulákal kapitán Koslov. „To bych taky ráda věděla,“ zamumlala si Li Li pro sebe. „Děje se to, že se teď vzdáte,“ zaburácel mužský hlas. Všichni se zmateně rozhlédli. K lodi se po ledu hbitě blížily čtyři postavy ve fialových róbách, v jejichž čele stál bledý muž středního věku s narudlými vlasy. S lehkostí přelezli přes pažení Neptulonovy nevěsty a stanuli na palubě. „Co jste zač?“ vyštěkl rozzuřeně Koslov. "Otče?" Kdyby mohl tón hlasu měnit realitu, pak by nevěřícnost v tom Catelynině okamžitě vymazala nově příchozí z existence. První z mágů se nepokrytě usmál. „Aha, ty musíš být Ansirem Runeweaver.“ Kapitán Koslov se ušklíbl. „Jak dojemné rodinné setkání. Obávám se, že budete mít možnost spolu i zemřít. Zabte je!“ „Oh, o tom upřímně pochybuji,“ pravil Ansirem.
<- Předchozí | Stránka 7 | Další ->


Naposledy upravil/a Mordecay 11.09.2014 v 23:26:17.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet