Genn Greymane - Lord of His Pack 13

//pic/uploaded/lordofpack
<- Předchozí | Stránka 13 | Další ->
Při úprku chodbou minuli ony mrtvoly Hlídaček a zamířili ke kajutě, odkud Genn vlezl do lodi. Vtom se mu ale zhoupnul žaludek a do uší se mu zabodly výkřiky Mii a Tess. Loď se s hrozivým zapraskáním propadla hloub. Bylo mu jasné, že bojuje s časem a prohrává. Vydal ze sebe poslední zbytky sil a uháněl k východu. Viděl, jak venku do záchranných člunů, nyní natěsnaných k sobě, nastupují poslední trosečníci. Formace nicméně nebyla příliš stabilní a Talar sotva držel rovnováhu, když pomáhal přeživším z vody. Na jednom z člunů viděl Genn námořníky, které sám zachránil, živé a zdravé. „Talare! Královna je zraněná. Musíte jí a princezně pomoct!“ „Ať skočí dolů, vytáhnu je! Královnu uzdravíme!“ křičel Talar a v očích se mu zračil údiv. Genn se rozhlédl. Tyhle dvě ženy byly nyní vším, pro co žil. Už neměl svou zemi. Už neměl syna. Měl jenom je. „Lásko, až spadneš do vody, bude to příšerně bolet. Věř, že kdybych tomu mohl zabránit, udělal bych to. Buď silná.“ „Dokud jsi se mnou, zvládnu cokoli. Miluji tě... Pusť mě.“ Genn se usmál a pak ji pustil oknem do vody a sledoval, jak dopadla do oceánu. „Tess, jdi! Pomoz matce!“ Tess měla slzy na krajíčku, přesto se na něj nejistě usmála a proklouzla oknem. Obě dvě se rychle vynořily, lapaly po dechu a máváním dávaly vědět, kde jsou. Talarův člun k nim rychle připlul a Hlídačky je vytáhly ven. To, co dokázal, naplnilo Genna hrdostí. Když se ale začal protahoval oknem... Whooooosh! Jakási ohromná síla pod hladinou doslova vsála Záři Elune k sobě. Čluny sebou divoce zmítaly a narážely jeden do druhého. Pohyb vtáhl Genna zpátky dovnitř, smýkal jím kajutou zpět do zaplavené chodby a dál do útrob potápějící se lodi. „Genne!“ zakřičela Mia, ale loď už zmizela. Zbyla po ní jen kola na hladině, která se s třepotáním roztahovala jako nějaký obří střelecký terč. Genn se nadechl vody a veškerý zbývající vzduch vykašlal. Zoufale mával rukama a snažil se bojovat s proudem, který ho táhl dolů. Srdce mu bilo jako o závod a začínal panikařit. Stahovalo se mu hrdlo při pomyšlení, že nejspíš prožívá poslední vteřiny života.[odstavec] Začínal panikařit. Slyšel, jak ho po lesích volají Godfrey, Ashbury a ostatní. Bylo mu jasné, že ho brzy najdou. Na zemi před ním ležela jedna ze stvůr, které už dlouho terorizovaly Blackwald. Příšerná připomínka Arugalova dávného selhání, příšerná připomínka jeho bláhového příkazu použít tyhle stvůry proti Pohromě a – ze všeho nejhorší – připomínka toho, jak se obrátili proti jeho vlastnímu lidu. Tenhle worgen byl už naštěstí mrtvý. Díry po výstřelech v jeho hrudi byly jasným důkazem. Jeho nehybné srdce vystupovalo z jedné z nich a okolo se rozlévala louže krve. Gilneaští šlechtici měli tajemství, o kterém se běžný lid nikdy nesměl dozvědět. O každém úplňku se Genn, Godfrey, Ashbury, Marley a další vypravili po zuby ozbrojení do Blackwaldu a hledali ony příšery, které většina lidí měla za pouhé přehnané fámy, roznášené vojáky, kteří sloužili u Greymane Wall. Šlechta je lovila ze zábavy a z touhy po pomstě. Zkrátka hubili škodnou. Sáhl si na nepřirozeně horké a vlhké místo na rameni. Příšerně to pálilo a na prstech cítil hustou, lepkavou krev. Pokousal ho. Skočil na něj zezadu a zakousl se mu do ramene, ještě než Genn stačil odjistit zbraň. Bylo mu špatně a zmocňovala se ho hrůza. Stane se z něj teď taková zrůda, jako byly ty, které lovili? Bylo mu jasné, co by s ním ostatní udělali, kdyby zjistili, co se stalo. Udělal by to na jejich místě i on sám – zastřelili by ho. Kletba se nesměla šířit dál. Nejistě se postavil, setřel si krev z ramene a povytáhl límeček. „Jste v pořádku, pane?“ volal Marley z jakési houštiny.
<- Předchozí | Stránka 13 | Další ->


Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 12:39:52.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet