Get New Games Cheaper Hottest Deals

Hellscream, 5. kapitola

http://media.wowfan.cz/uploaded/Hellscream_story
Duchové přebývající u Kamenů proroctví pociťovali už několik dnů čím dál větší neklid. Nastal večer, po něm přišlo ráno a je zachvacovala stále větší panika. Osud se zamotal. Někdo přišel. A událostí se už nyní začínají měnit. Jejich obvyklé švitoření se změnilo ve zmatený šepot. Stařešina* Zhanak však už zažil horší časy. Dohlížel na kameny už celá desetiletí a během té doby pochopil, že elementy nebyly mírumilovné, nýbrž velmi činorodé; nebyly letargické, ale nadmíru přizpůsobivé. A někdy v nich narostl hněv. Jindy zase strach. Někdy toužily po rozhovoru. Ne však dnes a rozhodně ne s ním. A už vůbec ne s žádnými poutníky. Přijal to - co jiného mohl ostatně dělat? - a posadil se do stínu, pohroužen do meditace, v níž jen občas zahlédl záblesky nepokoje, který se mezi živly rozmáhal. Zamotaný a pozměněný. On sem nepatří. Co je zač? Kým je? Takové řeči ho neděsily. Osud byl odjakživa křehký. A jemu se duchové někdy uvolili poskytnout vhled do událostí, jež měly přijít - mohly přijít -, či na ty, které již byly minulostí. Zároveň však nemohli plánovat kroky žádného orka, i kdyby po tom snad toužili. Elementy mohly pouze vyjevit to, co věděly, a ani ony nevěděly vše. Tichý šepot ho přivedl zpět do reálného světa: „Starší Zhanaku.“ Byl to jeden z učedníků, objevujících po jeho boku taje šamanismu. „Blíží se nějací poutníci.“ Zhanak se neobtěžoval otevřít oči. Zrak mu nesloužil už po tři dekády a cokoli, co bylo dál než na vzdálenost dvou paží, se mu jevilo jako rozmazaná šmouha světel a stínů. Ale pro toho, kdo měl na své straně duchy, nebyly službu vypovídající smysly tak ochromující. „Jsou tři, je to tak?“ „Čtyři.“ Zhanak se zamračil. Duchové si byli vědomi pouze tří příchozích. „Jsi si jistý?“ „Jeden z nich je náčelník Grommash Hellscream. Má s sebou dva warsongské strážce. Toho čtvrtého nepoznávám,“ odpověděl učedník. „Rozumím.“ Zhanak natáhl pokroucenou ruku. „Prosím, pomoz mi vstát.“ Učedník jej opatrně vytáhl na nohy. Zesláblá kolena se na okamžik roztřásla, ale nakonec šamana udržela. Stařešina spokojeně přikývl. Jeho hůl ho snad udrží na nohou tak dlouho, jak bude třeba. „Teď bys měl ustoupit, mladíku.“ „To ne.“ „To nebyla prosba,“ pravil Zhanak jemně. „Hellscream a já si rozumíme, ale cítím, že dnešek bude jiný. Nejspíš nebude potěšen, až ho pošlu pryč. Já sám se jej nemám proč obávat. Klidně si může vzít mou hlavu, protože co na tom záleží při té troše času, která mi ještě zbývá? Tebe by však mohl připravit o víc. Běž.“ Učedník chvíli váhal, ale nakonec poslechl a ustoupil stranou. Zhanak mlčky stál a čekal, až Warsongové - a jejich podivný host - dojdou k němu. Mezitím se pozorně zaposlouchal do stále hlasitějšího šepotání duchů. To je on. Je tady. Je tady. JE TADY. Opět mezi nimi zavládla panika. Zhanakovy ruce se sevřely kolem jeho hole. Osud je křehká záležitost, pomyslel si chmurně. Dnešek ukáže, zda jej dokážeme ochránit.
* * *
„Klan Blackrock není k hostům tak přívětivý, cizinče,“ upozornil ho Grommash Hellscream. Náčelník obešel menší skalku uprostřed cesty. Oba strážci se drželi za ním v uctivé vzdálenosti. „A klan Shattered Hand už vůbec ne. Ti budou chtít víc než cetky a prázdné sliby.“ „Jakmile je přesvědčím o existenci jiného světa, který může být jejich, budou už chtít jenom větší podíl na kořisti. Nebudeš se muset vzdát Nagrandu,“ slíbil mu Garrosh. „Existuje místo zvané Ironforge - Blackrock obětuje mnoho, aby je získal. A Shattered Hand? Dostanou zemi poblíž místa zvaného Sen’jin Village. Klidně jim i pomůžu ji dobýt.“ A vychutnám si to. Svou škodolibou radost si však Garrosh nechával pro sebe. Jeho otec teď jeho slovům přikládal skutečnou váhu. Už dokonce spřádal plány na to, jak vést toto nové spojenectví orků, tuto novou Hordu. Nejspíš bych si měl poděkovat, Kairozi, napadlo Garroshe. „A pokud to prozatím nebude stačit,“ dodal, „pověz jim o zázracích, které získáme z vypleněných měst draeneiů.“ „Tvrdil jsi, že nejsou hrozba, jak se nás snažil přesvědčit Gul’dan,“ řekl Grommash. „Nejsou, ale nebude to trvat dlouho a oni se nám postaví do cesty. Lépe se s nimi vypořádat dřív než později. Však uvidíš,“ odvětil Garrosh. Grommash nevypadal příliš přesvědčeně. „Možná.“ Náčelník se ponořil do mlčení až do doby, než překonali poslední vrchol. Kameny proroctví teď ležely co by kamenem dohodil. Poblíž nedalekého stromu tam na ně čekal ork. „Starší Zhanaku,“ zvolal náčelník. „Rád tě opět vidím.“ Starý ork, na jehož zkroucených a sukovitých rukou se podepsaly dlouhé věky, se těžce opíral o dřevěnou hůl. „Je to už mnoho zim, kdy jsem tě naposledy viděl, náčelníku Hellscreame, ale slova o tvých vítězstvích mým uším neunikla. Přinesl jsi Warsongům čest,“ pravil starý ork laskavě a s úctou. Garrosh udělal krok kupředu. Pokud se s ním přátelí můj otec, pak bych měl také. „Zdravím tě, stařešino. Urazil jsem dlouhou cestu a…“ „Já vím,“ uťal ho ork. Veškerá vlídnost z jeho hlasu vymizela. „Jak se jmenuješ?“ „Přicházím jako cizinec a nic víc.“ „Jaké je tvé jméno, cizáku?“ Jed v Zhanakově hlase Garroshe dočista připravil o řeč. Stařešina na něj ukázal pokřiveným prstem. „Ty sem nepatříš. Duchové si oškliví tvou přítomnost. Přinášíš do tohoto světa chaos už jen tím, že žiješ a dýcháš.“ Garrosh letmo pohlédl na svého otce a spatřil, jak jeho oči zahalil stín pochybností. Ten starý šaman může všechno zničit. „Opravdu pocházím ze vzdálené země, ale…“ „Cítím tvé lži ještě dřív, než je vyřkneš, cizáku,“ zasyčel šaman hněvivě. Teatrálně pomalými kroky došel ke Garroshovi a zadíval se mu zblízka do tváře. Na jeho zvrásněné kůži se rýsovaly žíly. „Samotný osud je z tebe zhnusen. Hodláš obrátit celý tento svět vzhůru nohama.“ Na Garroshovu mysl jako by se opravdu snášela čísi tísnivá přítomnost. Garrosh se duchům opravdu hnusil. Kdybyste tak věděli, co jsem s radostí provedl vašim druhům v Durotaru, srazili byste mě k zemi přímo tady na místě. Garrosh natáhl ruku za záda a vybalil skleněný úlomek. „Tohle dokáže…“ Šaman mu střep vyrazil z ruky. „Nezajímají mě tvoje ohavné triky,“ vyštěkl Zhanak zvýšeným hlasem. Rozeklané okraje úlomku mu ošklivě pořezaly dlaň, ale on si stékající krve snad ani nevšiml. „Náčelníku Hellscreame, ušetří ti to nevýslovnou bolest a trápení, když tuhle zvrácenost na místě zabiješ. Každý jeho krok povede ke smrti mnoha nevinných. Jen se dívej, jak všechno popře.“ „Nepopírám nic,“ zavrčel Garrosh. Pak pokynul směrem k úlomku, ležícímu v trávě. „Obrátím vše vzhůru nohama. Protože musím. A tohle ti ukáže proč.“ „Odsoudil se vlastními ústy,“ pravil Zhanak jemně. „Zab ho. Zabij ho hned.“ „Věříš, že může existovat osud horší než smrt, stařešino?“ Garroshovi se zatím dařilo udržet si zdvořilý tón. Ta nejmenší známka pohrdání teď mohla obrátit jeho otce proti němu. „Nepřináším mír. Přináším válku. Chaos. Smrt. I kdyby každý z nás zemřel tisíckrát v nekonečné agónii, pořád by to byla přijatelná cena, pokud bychom tím odvrátili to, co osud připravil všem orkům.“ „Starší Zhanaku,“ promluvil Grommash, „tenhle cizinec tvrdí, že celá orkská rasa brzy upadne do otroctví.“ „Co se musí stát, nechť se stane,“ odvětil Zhanak. Garrosh věděl, že tímto prohlášením získal příležitost. „Ne. Nebudu nečinně sedět a čekat na zkázu.“ Obrátil se naléhavě ke Grommashovi. „A to nechceš ani ty. Vím to.“ „Zhanaku,“ pokračoval Grommash, „musím se přesvědčit na vlastní oči. Pokud nalezl… nějakou slabinu našeho lidu, pak ji musíme napravit.“ Zhanak potřásl hlavou. „Duchové s tebou dnes mluvit nebudou.“ „Mám snad právo je o to požádat.“ „Ale on ne.“ Zhanak znovu ukázal prstem směrem ke Garroshovi. „Budeš-li trvat na tom, že ho chceš vzít s sebou, budeš mě muset nejprve zabít.“ Garrosh chvíli bojoval s touhou zlámat stařešinovi prsty. Tvou smrt si vychutnám, ty senilní hlupáku, pomyslel si. „Zůstanu tu se stařešinou, náčelníku Hellscreame. Vezmi si ten střep. Promluv s duchy. Tohle je příliš důležité, než abychom dál čekali.“ Grommash zůstal delší dobu stát beze slova a mlčky zkoumal Garroshe pohledem. „Starší Zhanaku, musím to udělat. Musím si být jist.“ Zhanakův výraz se zrůznil, jako by okusil něco odporného. „Dobrá tedy. Ať to máme odbyto.“ Grommash opatrně zvedl skleněný úlomek. „Ty zůstaneš tady,“ oslovil mužského strážce. Směrem k ženě prohodil: „Ty mě doprovodíš.“ Poté oba sešli po cestě vedoucí ke vztyčeným kamenům. Garrosh neřekl ani slovo. Očima nepřestával provázet svého otce a zcela ignoroval jedovatý pohled stařešiny. Druhý warsongský strážce také nepřestával Garroshe bedlivě sledovat. „Pokud to pro tebe dopadne špatně,“ ozval se po chvíli, „neutíkej. Bude pro tebe o dost snazší, pokud přijmeš svůj osud.“ „Možná to pro mě dopadne špatně, ale pokud náš osud nedokážu změnit, pro tebe to dopadne ještě hůř,“ podotkl Garrosh. „Ale já nemám v úmyslu dopustit, aby se to stalo.“ Strážný něco zabručel. Garrosh znovu obrátil pohled ke kamenům. V žaludku se mu usadila mrtvá tíha. Nyní je to mimo můj dosah.
* * *
Grommash vstoupil do středu kamenů, ale nejprve předal Gorehowl své strážkyni. „Nechci být vyrušován a na tohle dej dobrý pozor,“ řekl jí. „Ano, náčelníku Hellscreame.“ Vzduch ožíval mocí. Každý Grommashův pohyb jako by duchy znepokojoval. Zhanak nelhal - opravdu cizince nenáviděli. Možná to znamenalo, že nebyla žádná naděje, aby z nich dostal jakoukoli odpověď. Bude to ale ten cizinec, kdo za to zaplatí, ne já, pomyslel si Grommash nelítostně. Byla by to hanba, připravit o hlavu někoho tak pozoruhodného, ale přísaha byla přísaha. Grommash nechal úlomek položený na obou dlaních a jal se ho zblízka zkoumat. Sklem prosvítaly drobné krůpěje bronzového světla, jako by uvnitř byla uvězněna drobná zrnka písku. Fascinující předmět. Možná existoval nějaký tradiční způsob, jak se s duchy přivítat. Pokud ano, Grommash ho neznal. On vždy mluvil přímo. A pokud mu duchové neodpoví, tak budiž. „Cizinec věří, že osud tohoto světa závisí na mých rozhodnutích,“ promluvil Grommash a pozvedl skleněný střep. „Také prohlašuje, že důkaz se skrývá v téhle věci. Dokažte, že se mýlí, a vezmu si jeho hlavu. Ukažte mi pravdu, ať je jakákoli.“ Vzduch zavířil. Drobné zámotky ohně, kapky vody a úštěpky kamene se zachytily ve smršti divokého větru, který se ve víru snášel na úlomek. Grommash se nepohnul, ani když střep naplnila síla duchů. Do očí se mu zabořilo jasné světlo a mezi Kameny proroctví povstala mlha. A pak byl náhle Grommash Hellscream nesen pryč…
* * *
Během jediného okamžiku Grommash náhle zmizel. Kruh stojících kamenů plnila mlha, která se zdála být pevná jako zeď - takovou mlhu Garrosh nikdy předtím neviděl, ani když mu Thrall dopomohl k jeho vlastní vizi. Strážkyně, stojící na okraji kruhu, se nakláněla zprava doleva a snažila se skrz mlhavé kouřmo zahlédnout svého náčelníka. Druhý strážce vedle Garroshe viditelně znervózněl. „Jestli jsi způsobil smrt našeho náčelníka, cizinče, tak zemřeš hned po něm,“ varoval ho. Garrosh jen potřásl hlavou. „Je v pořádku.“ Navzdory těm slovům však jeho srdce zasáhl náhlý strach. Jak duchové zareagují na obraz jiného světa, jiného času? Zpanikaří? Mohli by Grommashe vážně připravit o život? „Neděje se nic, co bych neočekával.“ Musí se to podařit. Hlavní je sebejistota. Musí vypadat sebejistě. Vprostřed mlhy náhle zazářilo jasné světlo. „Ne!“ vykřikl Starší Zhanak. Druzí dva orkové se obrátili. Šaman se zhroutil k zemi. „Ne!“ Z jeho úst se vydral další výkřik. „Tohle se nesmí stát!“ Strážce poklekl vedle něj a sevřel jeho ramena. Starý ork se stále třásl a jeho tělo se zmítalo v křečích. Vidí totéž co můj otec. Tísnivý pocit nechuti a nenávisti vymizel. A duchové zrovna tak. A byli stejně zděšení jako Zhanak. Garrosh se obrátil zpět ke Kamenům proroctví a čekal.
* * *
- dny, týdny a měsíce kolem něj pádily oslepující rychlostí a Grommash jen v posvátné bázni přihlížel. Všechno to byla pravda. Všechno, co vyšlo z cizincových úst, bylo pravdivé. Válka, kterou orkové nemohli vyhrát. Na bitevních polích se mísila modrá krev draeneiů s temně karmínovou krví orků. Úděsné počty orků, sjednocených do jediného zástupu, který byl delší, než jaký by kdy dokázal kterýkoli Warsong svést dohromady. Tak toto je tedy Horda. Grommash byl stěží schopen pochopit veškerou její sílu. Cizinec nedokázal ani zdaleka obsáhnout veškerý její potenciál. Čas dál chvátal kolem něj. Náčelník spatřil pomalý úpadek země, když přišla ke slovu nová síla - warloci. Pozoroval, jak orkská pokožka mění svou barvu a zelené skvrny se objevují dokonce i na kůži těch, kteří se zkažené energie nikdy nedotkli. Spatřil Gul’danův „zázrak“, dar nevýslovné moci z rukou neviděného dobrodince. A bylo tomu opravdu tak… Grommash byl první, kdo vystoupil kupředu a smočil v tomto daru svá ústa. V jednom se však cizinec mýlil. Grommashovi záleželo jen pramálo na nebezpečí, které dar znamenal pro ostatní orky. Přistoupil k němu jako první, protože se nedokázal oprostit od jediné myšlenky: Nikdo nebude silnější než já. Ani na jediný okamžik. Už nikdy si nedovolím žádnou slabost. Hellscream hleděl do mlžného oparu proroctví a viděl sám sebe, jak pije zářící tekutinu. Cítil její účinky tak pronikavě, jako by tam sám byl. Vnímal změny na svém těle. Cítil chvění zuřivosti, když se jeho kůže zbarvila do zelena. Cítil sílu, která zcela zahalila vše, čím byl. „Cítím se… velkolepě!“ vzkřikl Grommash ve vizi. „Dejte mi draeneiské maso, abych ho mohl rozervat! Cítím na tváři jejich krev… napiju se jí dosyta, až ve mně nezbude žádné místo! Dejte mi jejich krev!“ Bylo to velkolepé. A bylo to špatně. Jeho myšlenky už nebyly jeho. I to byl schopen vnímat. Mlha ho nesla v dál.
* * *
„To se nesmí stát!“ vykřikl znovu stařešina. Starý ork se třásl a bil sebou o zem. Oči měl pevně sevřené. Z koutku úst mu vytékal pramínek slin. Warsongský strážce stále nervózně pohlížel ke Kamenům proroctví. „Umírá? A co Hellscream?“ ptal se. Garrosh pokynul směrem k cestě. „Běž. Zůstanu tady. Když bude třeba, vytáhni Hellscreama z mlhy.“ Další pobídku strážce nepotřeboval. Okamžitě vystartoval ke kamenům. Garrosh mezitím poklekl vedle Zhanaka. Zalil ho zvláštní pocit úlevy. „Už rozumíš?“ zeptal se stařešiny. „Proto jsem putoval až sem. Abych tohle zastavil.“ Šaman si sevřel hruď. Jeho prsty se mu zabořily do kůže nad srdcem, zatímco on se dál svíjel a mumlal nesrozumitelná slova. Šrám na jeho dlani, kde se pořezal o skleněný střep, zanechával na jeho róbě rudé šmouhy. „Tohle se nesmí stát. Nesmí. Nesmí se to stát. Nesmí k tomu dojít.“ Dýchal rychle a mělce. Vzápětí se jeho oči otevřely. „Ještě je naděje. Vykoupení. Vykoupení.“ „Ano,“ řekl Garrosh měkce. „Vykoupení. Proto jsem tady.“ Sevřel orkovu paži a okamžitě ucítil zrychlený, kolísavý puls. Umíral? Dost možná. „Přinesu našemu lidu vykoupení.“ Zhanak nevypadal, že by ho slyšel. „Hellscream má to správné srdce. Pomůže mu všechno změnit.“ „Ano,“ souhlasil Garrosh. „Jeho srdce bude vzdorovat. Bude bojovat. Sjednotí všechny orky. Povede je.“ Garrosh usedl na zem s nohama křížem a položil si šamanovu hlavu do klína. „Ano. To vše a ještě mnohem víc.“ Jemně poplácal stařešinu po rameni. Alespoň že to ten starý blázen konečně pochopil. „Mír… možná ještě spatříme mír…“ Garroshova ruka znehybněla.
* * *
Lok-tar ogar. Vítězství nebo smrt. Vize mu předkládala obojí. Vítězství nad draenei a vzápětí smrt jejich světa, jakmile jej zkažená magie celý strávila. Samy elementy by byly zahubeny. Grommash cítil, jak Kameny proroctví otřásá jejich zděšení. Vize pro ně byla stejně překvapivá jako pro něj. A pak přišel z Gul’danovy hlavy další velkolepý plán: vpadnout na nový, neznámý svět - Azeroth. Horda vyrazila skrz portál a vybojovávala velká vítězství, ničila města, masakrovala vše, co jí stálo v cestě. Tato vítězství však neměla dlouhého trvání. A když přišla porážka, byla úplná a absolutní. Orkové, kteří přežili, byli sehnáni dohromady jako dobytek a drženi v zajateckých táborech. Nikdo z nich se nebránil. Dokonce ani ti, kteří bývali Warsongy. Nebránili se. Jejich ničivá síla se rozplynula a zanechala je v mdlé netečnosti. Naše duše. Přijdeme o naše duše. Grommash cítil, jak se mu stahuje hrdlo pláčem.
* * *
Zhanakovy oči se znovu zaměřily na Garroshovu tvář. „Ty jsi to viděl. Ty víš. Sjednocený lid. Navzájem se chrání. Tak… velkolepé. Hellscream tam své lidi zavede. Jeho srdce to dokáže. Velkolepé…“ „Taková je Horda, starče,“ potvrdil mu Garrosh. „Hellscream to unese. On to dokáže překonat. Zkažení neznamená konec.“ Po Zhanakových tvářích stékaly slzy. Jeho hlas přetékal štěstím a nadějí. „Jeden svět v troskách, ale druhý silnější než kdy dřív. Hellscreamova oběť nás všechny zachrání. Ty jsi to viděl…“ Pak jej znovu zachvátilo zření a on se nekontrolovaně roztřásl. Garrosh se rozhlédl. Oba strážci obcházeli podél okraje mlhy a bylo zřejmé, že se dohadují, zda je moudré vizi přerušovat. Jinak nebyl nikdo jiný v dohledu. Pokud měl tenhle šaman nějaké ochránce nebo učedníky, pak byli někde jinde. „Opravdu jsem to viděl, starče,“ řekl Garrosh. Jednou rukou sevřel šamanovy nozdry a tu druhou mu přitiskl na ústa. „A nehodlám to vidět znovu.“ Zpod Garroshových prstů uniklo několik zdušených vzdechů, ale jinak se šamanovi nepodařilo dostat do plic ani doušek vzduchu. Zhanakovy ruce se po Garroshovi bezmocně natáhly. „Tví předkové tě přivítají doma,“ zamumlal Garrosh, hledě přímo vzhůru. Počkal, až přidušené vzdechy a svíjení ustane. Posléze zmrtvěl i starcův tep. Garrosh však přesto stále držel ruce na místě a v duchu počítal do třiceti. Pak jemně položil šamanovo tělo na zem. „Předkové tě přivítají doma,“ zopakoval Garrosh a myslel to zcela upřímně. Stařešina si skutečně vysloužil respekt Grommashe Hellscreama. Byla hanba, že musel zemřít. Garrosh vykročil ke Kamenům proroctví. Živly možná rozzuří, co právě učinil. Nebo možná si duchové ničeho nevšimli. Zdálo se, že vize je zcela upoutala. To mi připomíná… Gorehowl stále spočíval v rukou jednoho z Grommashových strážců. Garrosh se usmál a natáhl se pro něj.
* * *
Zajetí. Hrůza. Smrt. Dokonce i orkové mimo internační tábory přežívali v tomto neznámém světě jen s velkými obtížemi. Dokonce i Grommash Hellscream, ork s vůlí ze železa, ork se srdcem obra**, obávaný vůdce klanu Warsong… dokonce i on v bitvě proti letargii a zoufalství prohrával. Svůj život dožíval v ústraní, skrývaje se před lidmi, a v skrytu duše toužil po smrti. Jeho myšlenky zrcadlily její hlas. Golčin hlas. A on konečně pochopil. Nebyla slabá, ani na jediný okamžik. Jak to, že to předtím neviděl? … daruj mi smrt válečníka… „To ne!“ zavyl Grommash. „Tohle se nesmí stát!“ Živly v ozvěně opakovaly jeho vlastní pocity. Nesmí… se to… stát. Démonická nákaza měla téměř vyhladit i je samotné. Všichni měli společně trpět. K tomuhle nesmí dojít. Nikdy. Grommash pocítil v kostech náhlý příliv přesvědčení. Přesvědčení a hněvu. Tak hluboko můj klan nikdy neklesne. Zaplatím jakoukoli cenu, abych odvrátil tento osud. Jakoukoli. Vize mezitím pokračovala. Objevil se v ní nový ork, vychován lidmi, který byl nucen bojovat pro jejich pobavení. A byť byl silný, dostávalo se mu jen neustálého ponižování a výprasků. Dokonce mu dali jméno Thrall***. Tento ork však snil o útěku a… „Hlupáci, vytáhněte ho ven!“ Tenhle hlas zazněl odkudsi z vnějšku. Grommash jej ignoroval. Co mohlo být důležitějšího než tohle? Přihlížel tedy dál, jak se mladý ork učí číst a… „Šamana už to zabilo! Musíme to hned zastavit!“ Do jeho zorného pole - jeho skutečného zorného pole - vnikl topor Gorehowlu a sekera vzápětí zasvištěla k zemi. Do Grommashova zápěstí vystřelila ostrá bolest. Jeho dlaň se reflexivně rozevřela a skleněný úlomek, vysílající všechna ta strašná zření, dopadl na zem. Mlha se rozplynula. Obrazy i zvuky též. Bylo po všem. Grommash klesl na kolena, lapaje po dechu. „Náčelníku Hellscreame!“ Vedle něj poklekl cizinec. V rukou držel Gorehowl. „Jsi v pořádku?“ Grommash se pomalu upokojoval. Velmi pomalu. Nezvedl oči, dokud se jeho dech zcela neuklidnil. Vzduch kolem nich však nepřestával neklidně vířit, jak byli duchové stále rozrušení. Pak se Grommash konečně postavil. „Dej mi to,“ řekl a natáhl ruku. Cizinec mu předal Gorehowl. „Proč ses vměšoval?“ Cizinec ukázal za sebe. „Stařešinu ta vize zabila, Hellscreame,“ vysvětlil. „Nikdy bych nevěřil, že může být tak nebezpečná. Obával jsem se, aby nezabila i tebe.“ „Jeho srdce nedokázalo unést to, co jsem viděl.“ Grommash popadl cizince za krk a mrštil jím proti jednomu z kamenů. O úder srdce později se už ostří Gorehowlu tisklo na cizincův krk. „Co se stalo pak?“ „Cože?“ nechápal cizinec. „Viděl jsem otroctví a smrt. Takhle to nemohlo skončit.“ Gorehowl se tiskl níž a níž, každou chvíli mohl proříznout kůži na cizincově krku. „Co se stalo se mnou? A s mým klanem?“ „Ty jsi bojoval až do konce, Hellscreame. Ty i druzí.“ Znělo to jako doznání, do kterého se cizinci příliš nechtělo. „Ale bylo už pozdě. Naše srdce byla vytržena. Teď už to chápeš? Cena za Gul’danovu moc je…“ „Všechno,“ přerušil ho Grommash ochraptěle. Gorehowl pomalu opustil cizincovo hrdlo. „Bude nás stát všechno, co máme.“ „Přesně tak. Ale ty jsi viděl ještě víc, Hellscreame.“ Pohled Grommashových očí mrazil v kostech. „Ano?“ „Viděl jsi moc jednoty,“ odpověděl cizinec šeptem. „Viděl jsi všechny orky pochodovat pod jedinou vlajkou. Představ si to, ale bez jakýchkoli pánů. Bez démonického zkažení. Představ si to. Představ si Hordu pod velením Warsongů. Co by ji mohlo zastavit? Co by nám mohlo stát v cestě?“ Grommash se odvrátil. Vše v jeho mysli stále ještě divoce vířilo. „Slabost. Považoval jsem se za silného a to by mě dovedlo do zkázy.“ Ach, Golko. Přísahám, že si přisvojím tvou sílu. A pokud padnu, pak padnu v bitvě… Proliju potoky krve, abych se vyhnul osudu, který mi ten cizinec ukázal. Třeba i své vlastní krve. To přísahám. „Ano, náčelníku Hellscreame,“ řekl cizinec. „Teď víš, čemu čelíš. Tak venku jsou nepřátelé, kteří čekají na to, až nás budou moci zotročit. Gul’danovi pánové. Ti na tom druhém světě. A kdo jiný než ty by se měl chopit takové výzvy? Kdo jiný by se měl stát otcem všech klanů?“ Nikdo. Nikdo jiný. Nikdo, až na něj, nepoznal ledovou hrůzu, která byla jejich osudem. A nikdo jiný ji nikdy nepozná. Jen on udělá vše, aby tomu osudu zabránil. „Ten druhý svět si nás podrobil. Jsou silní. My musíme být silnější.“ Grommashova duše burácela. Budu silnější. „Možná selžeme, cizinče, ale pokud se tak stane, pak pro tu snahu zemřeme, že je to tak?“ „Lok-tar ogar,“ odpověděl cizinec. „Lok-tar ogar,“ zopakovali po nich oba warsongští strážci. Grommash pozvedl Gorehowl do výše očí a chvíli zkoumal svůj odraz v naleštěném ostří. „Nikdy z nás nebudou otroci. Ani na tomhle světě, ani na žádném jiném.“ Zaplatím jakoukoli cenu, abych odvrátil tenhle osud, pomyslel si znovu Grommash. Znovu se zahleděl na svůj odraz a pak obrátil oči k cizinci. „Někoho mi připomínáš.“ „Koho?“ Ji; to však Grommash nahlas neřekl. Bylo to nemožné. Ale nebylo snad nemožné i vše, co právě spatřil na vlastní oči? „Na tom nezáleží. Kolik máme času, cizinče?“ „Měsíce. Dál už si nejsem jistý.“ „Gul’dan se o tomhle nesmí dozvědět. Musí zůstat slepý.“ Náčelník se obrátil na oba strážce. „Utíkejte zpět do tábora. Řekněte všem průzkumníkům, ať se okamžitě připraví. Budeme potřebovat tajně poslat zprávy ostatním náčelníkům. Běžte!“ Nezaváhali ani na okamžik. Grommash a cizinec chvíli pozorovali jejich vzdalující se záda. „Musíme je varovat, aby je ani nenapadlo se Gul’danovy nové moci dotknout,“ zavrčel Grommash. „Nebude to lehké.“ „To rozhodně nebude.“ Grommash se na cizince dlouze zadíval. „Budeš bojovat za Warsongy?“ „Zemřu za ně.“ „Myslel jsem si to,“ pravil náčelník. „Skutečně máš srdce Warsonga. Budeš stát po mém boku. Máme před sebou dlouhou cestu.“ Cizincovy oči se zaleskly. „Vychutnám si každý její krok,“ řekl.
<- Předchozí | Stránka 5

* V originále Elder. ** Narážka na to, že Grommashovo jméno v orkštině znamená srdce obra (Giant's Heart). *** Thrall znamená v překladu otrok. Pozn.: Teď je bezpochyby vhodná příležitost připomenout si epický trailer na datadisk Warlords of Draenor, neboť se v něm zúročí děj povídky, kterou jste právě dočetli. A taky proto, že je zatraceně epický. Mohla bych ho sledovat od rána do večera a neomrzel by se mi.
Jak se vám povídka Hellscream líbila? Co se vám na ní naopak nezdálo? Oblíbili jste si díky ní některou z hlavních postav (tedy Garroshe nebo Groma)? Fandíte Garroshově snaze, nebo mu naopak nemůžete přijít na jméno? A co říkáte na to, že svému otci zabránil ve zhlédnutí zbytku vize? Samozřejmě se nebojte zkritizovat i můj překlad. Co bych měla do příští povídky vylepšit?
Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

Bellatrix 02.10.2014 00:10

Muradin
Zhruba v polovině - Náčelník spatřil pomalý úpadek země, když přišla ke slovu nová síla - warloci.
Ajo, vidíš, to mi vůbec nedošlo. Ale zrovna v tomhle případě bych tam asi nechala warlocky, i kdybych si to předem uvědomila. Protože tady je to vyloženě pointa, že si to člověk spojí třeba se Zrodem Hordy. Při volnějším překladu by to člověku mohlo utéct.Ale jinak taky radši používám černokněžník, je to takový hezký český.
Šéfredaktor WoWfan.cz

Muradin 01.10.2014 22:26

Bellatrix
Taky jsem popravdě čekala, že tam bude zahrnutý i přímo to formování Iron Hordy.Já tam mám někde v textu warlock? O.o Toho si vůbec nejsem vědoma. Většinou to překládám jako černokněžník nebo temný mág.
Je to tam si jenom jednou Zhruba v polovině - Náčelník spatřil pomalý úpadek země, když přišla ke slovu nová síla - warloci. Ale vždyť to je jedno. Jinak super že takhle rychle reaguješ

Mordecay 01.10.2014 19:12

Možno že to formovanie bude v Gul’dan and the Stranger. Snáď

Redaktor WoWfan.cz

Bellatrix 01.10.2014 18:48

Muradin
Je škoda, že nebude ještě něco kde by se přemlouvali ostatní klany nebo už by se formovala Iron Horda. Tvé překlady jsou super jen bych já osobně bych preferoval místo warlock černokněžník, ale chápu, že by to někoho mohlo mást.
Taky jsem popravdě čekala, že tam bude zahrnutý i přímo to formování Iron Hordy.Já tam mám někde v textu warlock? O.o Toho si vůbec nejsem vědoma. Většinou to překládám jako černokněžník nebo temný mág.
Šéfredaktor WoWfan.cz

Muradin 01.10.2014 17:54

Moc děkuji za překlad.Celá povídka se mi moc líbila. Hezké přemostění datadisku. Je škoda, že nebude ještě něco kde by se přemlouvali ostatní klany nebo už by se formovala Iron Horda. Tvé překlady jsou super jen bych já osobně bych preferoval místo warlock černokněžník, ale chápu, že by to někoho mohlo mást.

cerberos 27.09.2014 07:23

Deathkroman
Myslím, že až Grommash zaslechne o Hordě, kterou vede Thrall, tak si vzpomene na konec vize, která Thrallovým jménem skončila a bude se chtít s Thrallem setkat. A v případě, že by mu Thrall ukázal zbytek vize, mohl by se příběh WoD velmi zajímavě obrátit.
Já si to představuji takhle,při finálním raidu klesne Grom k zemi,prostě umírá,přistoupí k němu Thrall a ukáže mu zbytek vize.....

Bellatrix 27.09.2014 01:55

Deathkroman
Myslím, že až Grommash zaslechne o Hordě, kterou vede Thrall, tak si vzpomene na konec vize, která Thrallovým jménem skončila a bude se chtít s Thrallem setkat. A v případě, že by mu Thrall ukázal zbytek vize, mohl by se příběh WoD velmi zajímavě obrátit.
Jenže tam už by Grommash asi začal být víc opatrnej a podezíravej. Ve chvíli, kdy by zjistil, že mu cizinec něco zatajil, tak těžko začne slepě důvěřovat pro změnu někomu jinýmu. Thrall by musel bejt zatraceně přesvědčivej. Což jako ne že by nesvedl.
Šéfredaktor WoWfan.cz

Deathkroman 27.09.2014 00:52

Myslím, že až Grommash zaslechne o Hordě, kterou vede Thrall, tak si vzpomene na konec vize, která Thrallovým jménem skončila a bude se chtít s Thrallem setkat. A v případě, že by mu Thrall ukázal zbytek vize, mohl by se příběh WoD velmi zajímavě obrátit.

Bellatrix 27.09.2014 00:26

sw1tchCZ
Boží... Co se týče těch postav, docela sem změnil názor na Garroshe, jak sem ho od WotLKu, přes Cata až po MoP nesnášel, teď mi jeho smrti bylo i docela líto a líbilo se mi i to co chtěl udělat, teda až na to, že chtěl zničit Azeroth a masakroval Draeneie, tím zase klesnul.
Jj, přesně můj názor.
Honza4545
Mě by se naopak líbilo kdyby na na konci nějakého fightu ukázal thrall grommashovi co se stalo po tom co unikl ze zajetí orců-tedy to co by viděl kdyby vizi nepřerušil garrosh.
To by bylo hodně drsné. Takový pěkný dramatický revelation pro Groma. Doufám, že to Blizzard udělá.
milanko
A taktiež sa veľmi stotožnujem z všetkými orkskými tradiciami a ich viziu sily a bojovnosti je to vážne najúžasnejší národ.
Jj, jejich kultura mě taky hodně oslovuje. Musím říct, že ten překlad jsem si užila už jenom kvůli tomu.
Šéfredaktor WoWfan.cz

milanko 26.09.2014 21:52

Keby je iron horda hratelna frakcia tak by sa aliancia i horda mohli strčiť . Chápem že vám príde ako garosh zlá postava ale oproti všetkým tým uber hrdinom je to konečne postava ktorá ma farbu , smer, unikatnosť a proste nešla len zabiť nejakeho záporaka atď. A taktiež sa veľmi stotožnujem z všetkými orkskými tradiciami a ich viziu sily a bojovnosti je to vážne najúžasnejší národ .

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet