Quest for Pandaria, 2. kapitola

/pic/povidky/questfpanda/qfp-logo
Li Li se vrátila zpět do přítomnosti, pryč od pocitu viny, a zjistila, že automaticky zamířila směrem k Velké knihovně. Pohlédla na elegantní chrám, v němž knihovna sídlila, a trochu ji to povzneslo na duchu. Knihovna pro ni vždycky byla útočištěm, kde se mohla ztratit ve stránkách knih a listů, a přesně to nyní potřebovala. Nedočkavě prošla otevřenými předními dveřmi. Uvnitř ji okamžitě ukolébala uklidňující, dobře známá vůně inkoustu a pergamenu. Li Li vytahala z polic tlustý atlas a štos zvrásněných dopisů s oslíma ušima a sesunula se do židle. Rukopisy položila na nedaleký stolek a knihu položenou v klíně nechala rozevřít na náhodné stránce. Před ní se objevila Bažina smutku, ilustrovaná elegantním zeleným a hnědým inkoustem. Mapa byla prastará a Li Li ji znala prakticky nazpaměť; velkou její část, i mnoha dalších, si překreslila do svého osobního deníku. Li Li se naklonila přes stůl a prohrábla se zde zanechanými pergameny, až konečně nalezla, co hledala. List od Chena detailně popisoval jeho průzkum zemí, které dříve bývaly jižní oblastí Bažiny smutku, nyní známé jako Prokleté země. Trhlinou mezi světy nyní prosakovala zlá magie, která vysušila všechen bujný porost, aby za sebou zanechala jen holou rudou zemi. Text vysvětloval, že trhlina byla otevřena nesmírně mocným mágem Medivhem, jemuž pomáhali orkové z onoho druhého světa. List toto téma dále nerozváděl a v knihovně nebyly k nalezení žádné další zmínky o Prokletých zemích nebo Medivhovi. Musel se narodit až dlouho poté, co se Li Liini soukmenovci na Shen-zin Su vzdali svého odkazu smělého bádání. Li Li zajímalo, jak by asi vypadala současná mapa bažin. Chenovy záznamy byly již několik let staré a jeho návrat znamenal, že o okolním světě je žádné nové informace nečekají.
Li Li znovu váhavě nahlédla do listů, ale jejich slova ji už dávno nepřitahovala. Zůstávaly nehybné a inkoust neměnných zápisů toho, co Chen kdysi spatřil, zvolna bledl. Li Li věděla, že stranou jejich osamoceného života na Toulavém ostrově se okolní svět měnil bez nich. Zamračila se a nacpala vše zpátky do polic. Připadalo jí, jako by hladovějící seděla před plným stolem, od nějž byla odtržena po prvním soustu. Svět byl mnohem větší a krásnější, než mohla jakákoli slova nebo mapy vyjádřit, a ona se stěží dotkla jeho povrchu. Zde na Shen-zin Su pro ni nic nezbývalo.
***
„Dnes večer máme opravdovou hostinu! Kuřecí vývar se špenátem a mrkví, kořeněná ryba vařená v páře a samozřejmě rýže,“ oznámil Chen Po vesele směrem k Li Li, Shisaiovi a Chenovi, když donesl večeři na stůl. „Hlavně mi povězte, jak vám chutná polévka; je to nový recept.“ „To zní skvěle, Po,“ řekl Chen. „Děkuji ti mnohokrát za pozvání.“ Chon Po nad svými kuchařskými výtvory radostně zazářil a usedl ke stolu. „Užili jste si všichni den?“ zeptal se poté. „Počasí bylo nádherné. Škoda, že jsem to na piknik nestihl.“ „Víme, že máš moc práce, tati,“ odpověděl Shisai, nakládaje si na talíř hromadu ryb. „Ale byla tam legrace!“ „Ušlo to,“ pokrčila Li Li rameny. Shisai protočil oči. „Jsi jenom naštvaná, že tvoje příběhy nikdo nechtěl poslouchat,“ dobíral si ji. „Chenovy jsou stejně lepší, že, strýčku Chene?“ „Err…“ Chenovi zaskočilo sousto polévky. Li Li se zlostně zahleděla na svého bratra, nabírajíc si rýži do úst. „Strýček Chen nám vyprávěl, jak málem zabil velkého beastmastera Rexxara!“ pokračoval Shisai, ignoruje Chenův i Li Liin neklid. „Co?“ Chon Poovo obočí se vyklenulo téměř až k hranici vlasů. „Myslím, že to jsou zbytečně příliš násilné věci, které bys dětem vyprávět neměl.“ „Um, no, to bylo trochu přehnaně řečeno, Po.“ Chen se poškrábal v týle. „To je ve skutečnosti podstata příběhu. Co se opravdu stalo bylo to, že vypil něco mého piva, které na něj bylo tak silné, že mě nakonec obvinil z pokusu o jeho vraždu.“ Chen se nejistě zasmál. „Vidíš? Takže… uh, takže to vlastně byla legrace…“ Chon Po ani nehnul brvou. „Ale takhle to přece neskončilo!“ naléhal Shisai. „Nešli jste pak vy dva do Theramoru bojovat s admirálem Proudmoorem a …“ „To by stačilo!“ přerušil svého syna Chon Po. Poté se podíval úkosem na Chena. „Měl bys víc přemýšlet o tom, jaký příklad dáváš, Chene! Podívej se, co se stalo Li Li, když jediné, podle čeho pokračovala, byly tvoje dopisy!“ „Nic se mi nestalo, tati,“ zabručela Li Li. „Víš, sedím přímo tady. A slyším tě.“
<- Předchozí | Stránka 2 | Další ->


Naposledy upravil/a Mordecay 11.09.2014 v 23:23:37.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet