Zapomenutý bůh 7. kapitola

7. KAPITOLA Déšť nad Swamp of Sorrows konečně ustal a poprvé po dlouhé době vysvitlo slunce. Ani to však na tváři Merlota Lordona nedokázalo vyvolat úsměv. Od chvíle, co on a jeho skupina mágů a vojáků opustili Dalaran, musel neustále myslet na ten sen. Před očima se mu neustále objevovala temná postava a hroutící se zeď a v uších mu pořád zněl ten smích. Smích Starého boha. A teď, když se blížil do Blasted Lands, byl ten smích čím dál silnější. Merlot také vzpomínal na schůzku s Rhoninem. Oba dva o celém problému dlouho debatovali. Rhonin Merlotovi navrhl, aby se nejprve v Nethergarde porozhlédl, než začne jednat, ale Merlot věděl, že na nějaké rozhlížení není čas. Naopak Rhonina žádal o armádu, která by mu pomohla skoncovat se Starým bohem jednou provždy. ,,Je mi to líto, Merlote.“ opakoval zprvu Rhonin. ,,Naše kampaň v Northrendu mi nedovoluje kohokoliv uvolnit. Všichni jsou potřeba v boji proti Králi Lichů.“ Nakonec ale Merlotovi obstaral doprovod osmi zkušených dalaranských mágů a patnácti válečníků Argent Crusade. Víc Merlot ani neočekával. Doufal totiž, že potřebné posily získá až v Nethergarde. K Merlotovi dorazil jeden voják na koni. ,,Na cestě před námi jsem spatřil utábořenou hordskou skupinku.“ hlásil Merlotovi. Merlotovi byla nějaká hordská skupinka úplně ukradená, ale přesto vydal povel k zastavení koní. ,,Jak velkou?“ ,,Zdálky jsem rozeznal asi tři, čtyři orky a jednu krvavou elfku.“ ,,To nevypadá jako válečná výprava.“ ,,To ne. Ale měli bychom si dávat na Hordu pozor. Po zradě u Angratharu už jí nemůžeme věřit.“ ,,Ano,“ pomyslel si Merlot ,,je jednoduché svádět nenávist k Hordě na bitvu u Angratharu.“ Voják, jako by četl jeho myšlenky, dodal: ,,Ztratil jsem v té bitvě pět přátel. Ani jednoho nezabili nemrtví, všechny zabila ta zpropadená nákaza.“ ,,Až mi bude příště Rhonin vnucovat nějaké vojáky, raději to odmítnu.“ řekl si Merlot. Pak se ale podíval na členy své skupiny. ,,Počkejte tady.“ Řekl. ,,Půjdu si s nimi promluvit.“ Slezl z koně a vyšel hordské skupině vstříc. Garg postupoval bez přestávky už asi čtyři hodiny. Nejprve Cersei a později i orkové ho žádali o krátkou pauzu na odpočinek, ale Garg chtěl být z bažin pryč, než nastane noc. Když ale vysvitlo slunce, nakonec k odpočinku svolil. Orkové vyndali ze svých tašek poslední zásoby jídla. ,,Na cestu do Nethergarde by nám to mělo stačit.“ usoudil Garg. ,,Ale jestli nás odtud vyženou,“ namítl Ogromm ,,tak nám to rozhodně stačit nebude. V Blasted Lands se totiž jídlo nedá sehnat tak snadně jako tady. Kdybych mohl vyrazit na lov, mohl bych nám obstarat čerstvé krokodýlí maso.“ ,,Lov tady je příliš nebezpečný.“ varoval ho Garg. Ogromm se na Garga zklamaně podíval, ale pak vytáhl sušené jaguáří maso a zakousl se do něj. Malosh s Grimnalem zatím stáli na hlídce. Oba si již také chtěli sednout, ale Malosh na cestě spatřil nějakou postavu. Grimnal na to upozornil Garga, který přestal jíst a stoupnul si před oba orky. Když se postava přiblížila, spatřil Garg, že se jedná o lidského mága. Orkové se hned chopili svých zbraní, ale Garg je pohybem ruky zastavil a pak se vydal mágovi vstříc. ,,Co to děláš?“ zeptala se ho Cersei. ,,Určitě směřuje do Nethergarde. Chci ho požádat o pomoc.“ odvětil Garg. Když Merlot spatřil orky a krvavou elfku, očekával, že bude muset čelit boji. Všichni orkové totiž drželi výhružně své zbraně a elfka se již zřejmě připravovala seslat nějaké kouzlo. ,,Asi je budu muset znehybnit.“ pomyslel si Merlot, když se za jejich zády náhle objevil další ork. Ten byl pravděpodobně jejich vůdce, protože je jedním mávnutím ruky přiměl zbraně odložit a vydal se k Merlotovi. Vypadalo to, že na něj nechce zaútočit a chce mu něco říct. Merlot moc dobře orkským jazykem neuměl, studoval ho sice několik měsíců, ale v praxi ho ještě nikdy nepoužil; věřil však, že se s orkem bez problémů dorozumí. Když k němu ork došel, představil se. ,,Jmenuji se Garg.“ ,,A já jsem Merlot Lordon, arcimág z Dalaranu.“ Víc času již Merlot představováním ztratit nechtěl a tak přešel hned k věci. ,,Co tady vy a vaše skupinka děláte?“ ,,Jsme uprchlíci ze Stonardu,“ odpověděl Garg ,,a jdeme do Nethergarde požádat o pomoc.“ Merlot očekával cokoliv, ale tohle ho dost překvapilo. ,,Uprchlíci? Co se ve Stonardu stalo?“ Garg se zamyslel. ,,Nebyl jsem u toho, ale ostatní tvrdí, že se všichni zbláznili a začali na sebe útočit. Jenom tihle čtyři…“ Garg ukázal na Cersei a orky ,,…zůstali normální a podařilo se jim to přežít.“ ,,Práce Starého boha.“ pomyslel si Merlot a zeptal se ,,A jinak se zde nic zvláštního nestalo?“ ,,No,“ zaváhal Garg ,,je toho vlastně víc. Rostliny ve východní části bažiny začaly podezřele rychle růst. A pak je tady ještě ten podivný útok, který jsem přežil.“ ,,Ano?“ Merlot nadzdvihl levé obočí. ,,Zatímco všichni byli ve Stonardu, já jsem se spolu se skupinou warlocků vydal prozkoumat chrám Atal'Hakkar. Ale ještě předtím, než jsme tam došli, jsme byli napadeni a… utekl jsem, abych varoval Stonard, ale ostatní…“ ,,…zemřeli.“ dokončil větu Merlot. ,,Dobrá tedy. Pokud chcete, můžete jít do Nethergarde s námi. Cestou vám vysvětlím, co se tu vlastně děje a kdo za tím stojí.“ nabídnul orkovi. Ten bez váhání přikývl a zapískal na svoji skupinu. ,,Pojďte sem!“ zavolal. ,,Máme doprovod.“ Cersei a orkové rychle sbalili vyndané jídlo a vydali se za Gargem. Cestou Merlot a Garg hovořili o celé situaci. Když se Garg dozvěděl, že cílem Merlotovy výpravy je boj se Starým bohem, hned nabídl arcimágovi své služby. Cersei a zbylí orkové se samozřejmě nechtěli nechat zahanbit a také nabídli svoji pomoc. Merlot byl rád, že se jeho výprava rozrostla, i když to bylo jen o pět příslušníků Hordy. Nyní totiž viděl, že Starého boha asi podcenil. Jeho síla byla větší, než si vůbec myslel. Když skupina spatřila hradby Nethergarde, vyslal Merlot pět válečníků, aby generála Lordensona informovali o svém příjezdu. Merlot doufal, že mu generál poskytne svoji plnou podporu a dá mu dostatek zásob a mužů na cestu do Tainted Scar, kde hodlal svést finální boj se Starým bohem a jednou provždy ho zničit. Náhle uviděl, že tři z jezdců se otočili zpět a tryskem mířili zpátky. Merlot s koněm popojel do čela výpravy a všiml si, že Garg, který si vypůjčil koně od jednoho z vojáků, udělal totéž. ,,Nethergarde!“ uslyšeli oba hlas jednoho z přijíždějících vojáků. ,,Všichni uvnitř jsou mrtví!“ Merlot rychle popohnal svého koně a rozjel se do Nethergarde. Když projel jeho branami, spatřil tu hrůzu v plné parádě. Všude, kam se podíval, ležela mrtvá lidská těla. Kromě lidských mrtvol tu však nebyly žádné jiné mrtvoly, Merlot tedy ihned vyloučil útok zvenčí jako možnou příčinu katastrofy. Jeden z mágů ho odvedl na práh kasáren, kde Merlot spatřil šest mrtvol, navršených na sobě. Ta úplně vespod patřila generálovi Lordensonovi. Vypadalo to, že se statečně bránil, ale nakonec proti přesile neuspěl. Náhle za sebou uslyšel Gargův hlas. ,,Stejné jako ve Stonardu. Vypadá to, že tady to však nikdo nepřežil.“ ,,Fuj, to je příšerné.“ přerušil ho výkřik Cersei. Garg si všiml, že Cersei šloupla na jednu gnomí mrtvolu a teď si otírala boty od krve. ,,To jsem mohla zůstat ve Stonardu. Tam těch mrtvol bylo aspoň míň.“ ,,Myslíte, že se jim stalo to samé, co nám?“ zeptal se Malosh. ,,Určitě.“ odpověděl Garg a znovu se podíval na mrtvolu generála Lordensona. Jeden z hlídkujících vojáků si najednou všiml pohybu na cestě vedoucí do pevnosti a okamžitě na to Merlota upozornil. ,,Je to jenom jeden člověk. Vypadá jako nethergardský voják, pane.“ ohlásil. ,,Zatím to tedy není vidět přesně, ale nikdo z naší výpravy to není, takže mě jiné možnosti nenapadají.“ ,,Myslíte si,“ obrátil se na Merlota Garg ,,že nám poví, co se tu stalo?“ ,,Kdepak.“ odpověděl Merlot. ,,Ten o tom nemá ani nejmenší tušení.“ Luc byl rád, že už před sebou konečně vidí brány Nethergarde. Nesl generálu Lordensonovi dost zajímavé informace a byl si jistý, že za to od něj bude povýšen. Pořád ho sice rmoutila smrt Frenzella, ale Luc se snažil na ni nemyslet. Když v branách Nethergarde uviděl stát po zuby ozbrojeného vojáka a také jednoho z mágů, hned na ně zamával a chystal se zakřičet, ať hned zavolají generála. Pak si ale všiml, že v bráně stojí i jakýsi ork a zarazil se. Když se pak k trojici, která u brány stála, přiblížil, zjistil, že ani voják ani mág nejsou z nethergardské posádky. Mág se snažil Luca zadržet, aby do Nethergarde nevstupoval, ale Luc ho odstrčil. To, co uviděl, mu vyrazilo dech. Všude se povalovaly mrtvoly nethergardské posádky. Po pevnosti sice přecházeli mágové a válečníci, ale ani jeden z nich z Nethergarde nebyl. Pak si Luc všiml trojčlenné orkské skupinky a krvavé elfky, která právě s odporem nakopla jednu z mrtvol, a zatmělo se mu před očima. Když se probral, uviděl nad sebou toho mága a orka, kteří stáli u brány. ,,Jsem arcimág Merlot Lordon, z Dalaranu,“ představil se mág ,,a tohle je Garg, orkský šaman, který uprchl ze Stonardu.“ Luc se rozhlédl kolem sebe, aby se ujistil, že to není jen sen. ,,Já jsem Luc Fayward, kapitán stráží v Nethergarde.“ promluvil nakonec. ,,Měli bychom ti vysvětlit, co se tu vlastně stalo.“ pokračoval mág ,,Tuhle katastrofu nezavinil žádný útok z vnější. Všichni v pevnosti se prostě zbláznili a začali na sebe útočit.“ ,,Cože?“ Luc si vzpomněl na Frenzella. Znamenalo to, že Frenzell nebyl jediný, komu se to stalo. ,,Ve Stonardu se tohle stalo taky.“ promluvil ork, který se snažil svůj jazyk kombinovat s tím lidským, aby mu Luc porozuměl. ,,Víme, že ti to může připadat divné…“ ,,Ne.“ přerušil mága Luc a vybavil si Frenzellův obličej. ,,Když jsem byl z Nethergarde pryč, stalo se mému příteli to samé. Musel jsem ho… zabít.“ Na Lucově tváři se objevila kanoucí slza. Mág s orkem se na sebe soucitně podívali. Luc si vzpomněl, že generálovi nesl důležité informace. ,,Těmhle návštěvníkům by se možná mohly hodit taky.“ napadlo ho. Vyndal ze svého brnění ogří dopis a podal ho orkovi. ,,Našel jsem tenhle dopis u ogřího kurýra nedaleko jejich základny na západě. V té základně už jinak žádní ogři nebyli. Všichni asi zemřeli při útoku na Nethergarde.“ Ork přečetl dopis a obrátil se na mága. ,,Podle toho dopisu ten posel směřoval z ogří jeskyně v oblasti nedaleko Temného portálu. Měl varovat ostatní ogry před podivnými tvory, kteří se prý vynořili z temnoty a většinu tamních ogrů pozabíjeli.“ ,,To budou asi ty bytosti, které jsem sledoval.“ řekl Luc a mág se na něj zvědavě otočil. ,,Jaké bytosti?“ Luc jim popsal bytosti, které poprvé spatřil nedaleko ogří vesnice. ,,Beztvářní.“ zašeptal mág. ,,Uctívači Starých bohů.“ ,,Sledoval jsem je až do jejich vesnice.“ pokračoval Luc. ,,Ležela v horách blízko vstupu do Tainted Scar. Chtěl jsem to prozkoumat, ale těch… beztvářných tam bylo moc, tak jsem se raději vrátil.“ ,,Musíme do té vesnice jít. Tam, kde jsou beztvářní, bude i Starý bůh.“ promluvil mág. ,,Půjdu s vámi.“ řekl Luc. ,,Tady už stejně nemůžu nic dělat.“ ,,Bude to velice nebezpečné, rozmysli si to dobře. Můžeš při tom klidně i zemřít.“ varoval ho mág. ,,Ale aspoň to bude pořádné dobrodružství.“ pomyslel si Luc a usmál se. Výprava opustila Nethergarde hned poté, co vojáci posbírali zbývající zásoby. Cesta Blasted Lands byla až překvapivě klidná a výprava nemusela čelit žádnému útoku. Konečně Luc, který jel první, zastavil a ukázal napravo do hor. ,,Támhle je ta vesnice, o které jsem mluvil.“ Merlot sice žádné budovy neviděl, ale Lucovi věřil. Všichni sesedli z koní a seskupili se kolem Merlota. Ten k sobě povolal jednoho z vojáků, paladina, který měl na sobě stříbrozlaté brnění, které si i přes své nepochybné stáří neustále zachovávalo svůj lesk. Brnění bylo stejně jako u ostatních vojáků překryto tabardem Argent Crusade. ,,Tohle je kapitán Frost.“ představil ho Merlot Lucovi. ,,Je to zkušený válečník a povede útok.“ ,,Popiš mi, jak vypadá okolí té vesnice.“ zeptal se Frost Luca. ,,Vesnice je v těch kopcích.“ ukázal Luc. ,,Je v ní několik stanů, jeden z nich je větší než ostatní. Pravděpodobně tam sídlí jejich velitel nebo někdo významný.“ ,,Takže našim cílem bude hlavní stan.“ rozhodl Frost. ,,Co přístupové cesty?“ ,,Vede tam hlavní cesta, ale tu střeží asi tucet těch beztvářných.“ ,,To by mohl být trochu oříšek. Nějaká jiná cesta není?“ zkusil to Frost. ,,No…když jsem pozoroval tu vesnici, podařilo se mi tam vyšplhat po srázu. V určitém místě nebyl tak strmý jako jinde, ale teď nevím přesně, kde to bylo.“ Frost se zamyslel. Obešel vojáky, třem, čtyřem z nich něco tiše řekl a pak se obrátil na Merlota. ,,Uděláme to takhle. Já a čtyři další vojáci pojedeme k hlavní cestě a odlákáme jejich pozornost. A ostatní…“ Frost obhlédl zbytek výpravy, včetně orků, Cersei a Luca ,,…vylezou po tom srázu a zaútočí na hlavní stan. Kolik beztvářných si napočítal v té vesnici, Lucu?“ ,,Nevím přesně. Možná třicet, čtyřicet, nejsem si jistý.“ ,,Takže padesát.“ uzavřel to kapitán Frost chladně. ,,To by pro vás, doufám, neměl být žádný oříšek.“ podíval se na své válečníky. Ti jako na povel zasalutovali. Garg, který celou situaci bedlivě pozoroval, se podíval na svoji skupinku orků, kteří unaveně mžourali do hor. Taky by nebylo špatné, kdyby měli takovou disciplínu jako tihle vojáci. Určitě by jim to v boji jen prospělo. Frostova skupinka se již od ostatních oddělila a zamířila ke hlavnímu vchodu do vesnice. Luc, kterému Merlot svěřil velení zbytku armády, teď obcházel sráz a snažil se najít místo, kudy předtím k vesnici vylezl. Konečně na jednom místě objevil své hluboké stopy, které zde předtím zanechal a ukázal ostatním, kudy mají lézt. Cesta na vrchol sice odtud vypadala obtížně, ale Luc všechny ujistil, že je to lepší, než to vypadá. Aby to dokázal, sám začal šplhat jako první. Za ním se vydalo několik vojáků a také mágů. Garg hledal svoje orky, ale našel jenom Cersei, která ukázala na sráz. ,,Támhle jsou.“ Skutečně, Malosh, Grimnal a Ogromm šplhali nahoru rychleji než ostatní a už dávno byli za půlí srazu. ,,No tohle. Kdo by to do nich řekl.“ pomyslel si Garg a hned začal šplhat za nimi. Merlot začal šplhat jako poslední. Když konečně vylezl nahoru, viděl, že boj je v plném proudu. Beztvářní se zmateně vraceli od hlavního vchodu, kam se předtím vydali, aby bojovali s Frostem, a vojákům a mágům nedělalo žádný problém je v boji rychle zabít. I přesto ale občas Merlot uslyšel křik některého z vojáků, který nestačil uskočit před jejich útokem. Garga a ostatní orky obklíčili čtyři beztvářní, kteří na ně jedovatě doráželi svými mohutnými palicemi. Gargovi se povedlo jednoho srazit k zemi, ale zbylí tři je teď všechny zatlačili na okraj srázu. Náhle jednoho z beztvářných zasáhla ohnivá střela. Všichni tři beztvářní se otočili a Garg spatřil Cersei, která se už chystala vyslat další kouli. Než to ale vůbec mohla udělat, orkové vyrazili do útoku a všichni tři beztvářní se s useknutými hlavami poroučeli k zemi. Za chvíli bylo po boji. Většina beztvářných byla mrtvých, zbytek se srotil u hlavního stanu a čekal, co bude dál. Merlot a Luc rychle spočítali ztráty. Z útočníků zemřeli pouze dva mágové, tři vojáci pak byli různými způsoby zraněni. Smutnou zprávu ale Merlotovi donesl jeden z vojáků, který jel s Frostem k hlavní bráně. Kapitána a jednoho dalšího vojáka beztvářní srazili z koní, a ačkoliv oba bojovali dlouho a udatně, nakonec přesile podlehli. Garg se s údivem vydal ke svým orkům. ,,Neřekli jste mi, že umíte takhle dobře bojovat.“ ,,Neptal ses.“ odvětil Grimnal a všichni, dokonce i Cersei, se tomu zasmáli. Merlot s neklidem hleděl na hlavní stan, kde přeživší beztvářní v klidu stáli. ,,Musíme je zabít stejně jako ostatní.“ navrhl Ogromm, ale Merlot nesouhlasil. Místo toho pokynul Lucovi a Gargovi, aby šli za ním, a sám se k hlavnímu stanu opatrně vydal. ,,Co to dělá? Zbláznil se?“ vyjekla Cersei a obrátila se na jednoho z mágů. ,,Určitě ví, co dělá.“ ujistil ji mág. ,,Už jednou se Starým bohem bojoval a vrátil se živý. Věřím, že ani teď neudělá nic špatně a Starého boha porazí.“ pronesl až téměř posvátně. ,,Podle mě je to spíš blázen. A ti druzí dva očividně taky.“ řekla mu Cersei a odvrátila se od něho, aby mohla drama opět pozorovat. Merlot, Luc a Garg již zatím stáli u beztvářných, kteří se před nimi nyní rozestoupili a uvolnili tak vchod do stanu. Merlot se jako první dotkl plachty, která zakrývala vchod, a odhrnul ji. Luc i Garg vytasili své zbraně, ale uvnitř stanu panovala taková tma, že by jim stejně nebyli v boji nic platné a ještě by si mohli navzájem ublížit. Když Merlot udělal další krok, ve stanu se náhle rozjasnilo a všichni tři spatřili uprostřed stanu stát velkého temně fialového beztvářného. Ten se na ně otočil a pak překvapivě promluvil normálním lidským hlasem. ,,Vítejte, Merlote, Lucu a Gargu. Už jsem vás očekával.“
<--- späť na 5. a 6. časť | | pokračovať na finále príbehu --->

Späť do sekcie Povídky


Naposledy upravil/a Mordecay 03.09.2011 v 21:58:49.

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

milanko 20.08.2011 12:10

Dobrý príbeh

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet