Agónie Matky Země

Saphira seděla na lůžku v pronajatém pokoji u Špinavého Zvířete a pokoušela se číst nejnovější číslo Dalaranského věstníku. Navzdory svému názvu bylo Špinavé Zvíře lokál nejvyšší kvality jaké mohla čtvrť Hordy nabídnout. Už od rána cítila v hlavě tupou pulzující bolest které se nedokázala za žádnou cenu zbavit. Něco nebylo dobře. Najednou se celý pokoj otřásl takovým způsobem, že se pod ní ulomila noha postele a on se zřítila po zadku na zem. "Co to sakra?..." Druhý otřes přišel hned po prvním až se vysypalo sklo z okna a pochodeň na zdi vypadla z držáku. Otrávěně zabručela a zvedla se z podlahy. Na výbuchy a otřesy už byla za dobu svého pobytu v Dalaranu zvyklá. Ostatně co čekat od města plného mágů, vznášející ho se skoro dvě míle nad povrchem země. Ti pitomí šašci v barevných hávech nejspíš zase vyhodili do vzduchu nějakou přilehnou ulici když se pokusili udělat Titanium ze zlata nebo tak něco . Trosky z těchhle pokusů většinou končily i na opačné straně města. Nebylo nic divného když se z nebe začal sypat popel, kamínky nebo kusy pálených cihel, a obyvatelé nosili pro všechny případy očarované deštníky sloužící stejně dobře jako kterýkoliv ocelový štít kavalerie. Tentokrát ale ne. Něco bylo jinak. Zrovna jí to došlo když přišel třetí otřes, ještě silnější než oba předchozí a opět ji srazil do kolen. Tlak v hlavě zesílil. Konečně pochopila co ji stále dráždilo. Byla to bolest samotné země, síla která drala kosti země a posouvala je na nová místa - mágové by řekli zemětřesení, ale ona...druidka měla trochu jiný názor. Vyběhla z hostince a zamířila do parku kde se scházel celý druidský konvent přítomný v Dalaranu. Jako jeho starší členka - tak zvaná Exarcha měla povinnosti k svému kruhu, které nesměla ani na okmažik zanedbat. V parku už bylo přítomno skoro na dvě desítky mladších druidů snažících se zjistit co se vlastně děje. Procpala se zástupem až k měsíční studni, kde už stáli další dva Exarchové - čtvrtý stále chyběl. "Dobře že jsi tady sestro." Prohlásil jeden noční elf, zastávající Alianční stranu přítomnou ve městě. Saphira ho měla obzváště ráda, protože nehleděl na rozdílnou rasu, a ani to že ona byla Taurenkou mu nezabránilo v tom, aby se skutečně spřátelili, sdíleli stejné názory a snažili se stále o sblížení obou nedůvěřivých frakcí. "Takže jsi to taky ucítil Farline, mám pravdu?" Zeptala se. "Ano, podle obsazení vidíš že to zasáhlo i spoustu našich mladších, ačkoliv ti vesměs netuší jak je situace vážná - popravdě to i my jen odhadujeme." "Rozumím. - Pokud se ošklivě nepletu, a nikdy jsem se k matce zemi nemodlila tak vroucně za to abych se mýlila, trhá něco předivo Azerothu." "Bohužel se zdá že je to pravda - nemáme ale nejmenší tušení o co se jedná - něco podobného se naposledy stalo po tretí válce s Legií když se náš prokletý Druh Illidan pokusil rozervat Střechu Světa za pomoci Sargerasova Oka." "V té době jsme oba ještě ani nebyli na světě, nic to ale nemění na tom že tu událost předáváme jako varování v našem kruhu." Prohlásila Saphira. "Víme také že nejhoršímu se podařilo zabránit když jeho vlastní Bratr Malfurion sebral část vojáků a zlikvidoval artefakt před dokončením rituálu. Illidan musel opět uprchnout." "Ano to ano. Proto ani v nejmenším nechápu co se děje. Vždyť Illidan je mrtvý - Král Lichů také a země se začala uklidňovat. Proč teď?" "Myslím že to se brzo dozvíme. Mágové, ať už s nimi souhlasíme nebo ne mají velkou moc, a svým způsobem tuhle fluktuaci jistě také zachytili - vsadím se že Rhonin dá vědět jakmile něco zjistí.
*****
Tou dobou na vrcholu chrámu Karabor - Outland Skupina vojáků ve zbrojích Alianční armády právě prošla zatáčkou a vstoupila do místnosti momentálně užívané jako strážnice. Od ohně vstala druhá skupina vojáků a odešla naopak ven. Vojáci první skupiny se posadili k ohni, zbraně položili na dosah ruky, ale asi jen ze zvyku, protože se okamžitě uklidnili a natáhli blíž k pečenému masu nad ohněm. Poručík Farus vytáhl zazátkovanou placatici a dal ji kolovat. "Další hlídka za náma a zas se nic neděje. Začíná mě to vyčerpávat." "Tak proč tu vůběc pořád strašíme poručíku?" Zeptal se jeden z vojáku s frčkou Desátníka. "Protože je to rozkaz Albine. Jsme tu proto aby skupiny hledačů náhodou při pátrání chrámem nenarazily na potíže." "Já vím pane, ale nejde mi do hlavy, proč tu pořád hlídáme - už je to skoro rok a poslední démoni odtud byli vyprášení skoro před sedmi měsíci. Teď už tu jen obcházíme hlídkovou trasu...třikrát denně...a za celou dobu na nás zaútočil jen jeden pološílený Fel Ork, který tu zůstal z buhví jakého důvodu - možná chtěl rabovat, ale místo toho skoro chípnul hlady. Když jsme ho našli zaútočil na nás rezavým sekáčkem a druhá ruka mu chyběla - asi si ji vod hladu sám sežral." placatice zrovna přišla k Albinovi který si nedočkavě loknul. "Ale zboží máte prvotřídní pane - to se musí nechat" Farus si sám přihnul z láhve a pak ji zase pečlivě zazátkoval. "Nemysli si že vás nechápu. Chápu vás tak dobře až to bolí. Mám doma v Elvinu ženu a dceru - té malé rošťačce už budou čtyři roky a já ji ještě vlastně ani neviděl" Pronesl pohřebním hlasem. "Těším se domů stejně jako vy, ale rozkaz je rozkaz. Jsme vojáci Stormwindu a podle toho se musíme chovat. Ale abyste nebyli tak zkleslí, dnešní kurýr z Shattrathu přinesl i zprávy z fronty na severu. Zdá se že - ale nesmějte se tomu, fakt je to pravda - zdá se že se podařilo zabít Krále Lichů. Hrdinové se vrací domů a na Nortrendu zbydou jen menší posádky které mají za úkol vypořádat se se zbývající pohromou" "Asi jako my tady s démony - chudáci pardi - teď tam budou tvrdnout další rok jako my tu - ale...rozkaz je rozkaz jak jste správně poznamenal. "Když mě teď omluvíte musím si odskočit...ani my nevydržíme všechno - Linne máš vedení kdyby náhodou něco" Poručík se zvedl a odešel z místnosti - asi 200 metrů od strážnice stál vnitřní okruh parku. Farusi to nedalo aby nepřemýšlel - jako ostatně pokaždé když šel okolo, jak musel být Karabor nádherný než se ho zmocnili Orkové bojující s Draenei v době před první válkou. "Sakra - tady to muselo být krásné. Teď už jsou tu jen ruiny a bordel...a my. když Poručík došel ke stromu a začal si ulevovat, sklouzl mu pohled na nebe. Z Karaboru bylo krásně vidět na oba kontinenty Azerothu vznášející se nad hlavou jako nádherný a děsivý měsíc. Kéž bych byl doma. Zajímalo by mě co dělá Karinn a Liara a jak si beze mě vedou." Když tak koukal na oblohu mě dojem že se něco děje... "ale co by...ne...NE - to není možné" Farus se rozběhl do strážnice tak rychle že si ani nestihl zapnout poklopec. "Chlapi...CHLAPI - SEM OKAMŽITĚ!" Celá skupina vyběhla se stážnice s meči v pohotovsti a štíty připravenými k obraně. "Co se děje Poručíku - máte potíže?" "Já skara ne - ale nejspíš my všichni. Koukněte se na Azeroth a řekněte mi co tam sakra vidíte." "A co byzme měli vidět poručíku?" "Držet huby a splnit rozkaz sakra" "Ano poručíku" Vojáci se podívali na oblohu a všem spadla čelist až na zem... "To...to...není...možné...to...to...aa..aa...Světlo nás...ochraňuj" - vykoktal Albin nepříliš duchapřítomě. "Takže to vidíte taky?" "Jo...poručíku" Maelstorm zuřivě vířil mezi kontinenty a jeho velikost byla skoro dvojnásobná než jak si ho pamatoval ze včerejška. Na Kalimdoru i Východních Královstvích pukaly krátery viditelné až odsud a obrovská rýha se právě rozthla skoro v půli oblasti známe jako Barrens. Najednou se v jižní části Východních Království roztrhla země a výbuch byl tak velký že šel vidět až z místa kde stáli jako obrovská ohnivá květina. "NE...NE..NEEE! Řekněte mi že se pletu, řekněte že se mi to jen zdá!" "Tady máte poručíku...dejte si." Řekl Erik a podával mu jeho vlastni placatici - jak k ní v tom mumraji přišel nikdo nevěděl. "Viděl ste zatraceně dobře - polknul - to boucho ve Stormwindu nebo někde dost blízko" Farusovi trvalo celé čtyři loky likéru než se vzpamatoval natolik aby zatlačil osobní obavy do mrtvého kousku mysli a odložil je na později. "Přineste Tubu... tohle musí Kadgar bezpodmínečně vedět - jestli to ještě neví, což by mě překvapilo." "Tu...tubu?...pane? "Jo sakra TU tubu! Máme jich tu tolik?" "Ne pane!" Jedním z mála věcí které vojáci dostali před samotnou hlídkou, byla tuba z kovu jaký nikdo z nich nikdy neviděl...mágové jí říkali Khonara...Khorina - Khorium - to bylo ono. Khoriová tuba s magickou pečetí, která po rozlomení okamžitě poslala magickou zprávu o krizové situaci v Karaboru přímo A'dalovi na Terase Světel. A tohle byla krizová situace týkající se jejich domova. To už dorazila i Druhá skupina zjevně stejně vyděšená jako Farusova a on si byl jistý že v tomhle případě jim opuštení hlídaného postu promine.
*****
Nad Dalaranem se ozval dutý Zvuk Gongu ohlašující krizovou situaci, a vybízející všechny schopné aby se dostavili do Fialové Citadely k ohlášení. vzhledem k tomu že bylo město jestě stále plné hrdinů, kteří bojovali v Citadele Ledové Koruny, bylo náměstí před Dalaranskou věží během pěti minut beznadějně přecpané. Všichni zaiteresovaní byli po malých skupinách vpoustěni do citadely a vedeni do nejvetšího slavnostního sálu, který se během hodiny proměnil v polní velitelství. Když byli všichni přítomní, objevil se Arcimág Rhonin s druhým čarodějem známým jako Krasus. Jen část hrdinů věděla že Krasus je ve skutečnosti majestátním drakem Rudé letky jménem Korialstrasz a partnerem samotné dračí královny Alexstrazsy. "TICHO PROSÍM" Ozval se Rhonin velitelským hlasem který na sebe dokázal kdykoliv obrátit pozornost i v tom nejvetším davu. Zda šlo o magii či jen prosté kouzlo osobnosti nikdo nevěděl. "Děkuji vám všem že jste uposlechli zvuk gongu a přišli sem do citadely. Mám na srdci hodně důležitých věcí a proto vás prosím o trpělivost. Většina z vás pocítila během dneška několik otřesů. I když bych rád řekl že šlo o ojedinělý jev...nemohu. Země praská a přesouvá se... Maelstrom začal zuřit a během několika málo hodin zvětšil svou velikost téměř trojnásobně a naši mágové počítají s tím že poroste dál. Jen během dneška se potopily tři lodě cestující pravidelnou trasou z Východu na Kalimdor a naopak, a dva Zeppeliny spadly z oblohy když se dostaly do nečekané bouře zuřící nad oceánem. Je to zlé." Po tomhle prohlášení zavládl všeobecný zmatek, Válečníci slovně napadli Šamany, Kněží se křižovali zatímco obviňovali proradné Warlocky zahrávající si s démonickými silami a Paladinové se modlili ke Světlu. Vzájemných potyček využil jeden gnómský rogue, který se konečně po půl hodině vyšplhal na záda Taurenského lovce a zařval na celý sál "AMBUSH". mágové však byli známí tím že své město pečlivě chránili a tak během několika minut všechny výtržníky zpacifikovali a hodili je do kobek aby se uklidnili předtím, než je nechají zaplatit tučnou pokutu za narušování pořádku. Když se vše jakž-takž uklidnilo a nepřátelské frakce na sebe vrhaly jen zuřivé pohledy, ozval se Rhonin znovu. "Situace je ještě horší než si myslíte. Po celém světě vybuchují krátery a svět se láme. Thousand Needles je už momentálně zaplavené vodou a kráter Blackrock vybuchl téměř nadohled od samotného Stormwindu. Tato situace je natolik závažná že musíme dát dohromady všechny informace, a vytvořit dlouhodobý plán jak se se vzniklou situací vypořádat." Polovina sálu se v tu chvíli zvedla za hlasitého křiku a rvaček se pokusila dostat ke dveřím."Musím se vrátit do Stromwindu budou mě potřebovat" prohlašoval Paladin s dlouhým vousem zatímco se jeden Ork, pravděpodobně šaman rozhodl sešplhat z okna a na vlastní pěst se dostat ke Thrallovi, než si uvědomil že sál je zhruba v osmdesátem patře budovy. "KLID PROSÍM" musel už i Rhonin zvýšit hlas. "Vzhledem k okolnostem jsem byl nucen zavést nová pravidla kvůli ochraně města i jeho obyvatel. Veškeré Zeppeliny, letecké taxitrasy a lodě byly zablokovány a mají zakázáno opustit přístavy." Po vyslechnutí tohoto projevu se začali všichni zbylí přehrabovat v batozích a hledat své osobní Hearthstony a mágové runy k portálům."Dále pak..." prohlásil Rhonin ..."byly všechny typy Teleporatce přesměrovány do dalaranských kobek, abychom zabránili vlně zbytečných úmrtí způsobených nedbalostí a nelogickým pokusům dostat se odsud do nebezpečných oblastí. Takže než své kameny použijete uvědomte si prosím kde skončíte." A blýskl zářivýma očima z pod kapuce. "Dále bylo vyhlášeno stanné právo v celém Dalaranu a kdokoliv bude po setmění chycen na ulici bude předán úřadům k vynesení sankcí. Toto kruté opatření bylo vydáno, v zájmu obyvatel aby nedošlo k rabování a podobným incidentům" Rhonin se otočil na Krasa. "Chceš k tomu něco dodat, příteli?" "Ano, vysoce postavení představitelé svých skupin budou opatřeni zvláštním povolením, které musí nosit neustále při sobě a které jim umožní objevit se po setmění na ulici bez rizika zatčení. Tyto průkazy vám budou doručeny přímo do pokojů během dnešního večera. Nyní se prosím rozejděte do svých domovů a ubytovacích zařízení a vyčkejte dalších hlášení" Když se jednotlivci začali opět bouřit, zařval Krasus na celou místonst "OKAAAAAAMMMMŽIIIITĚĚĚĚ" Které znělo stejně hluboce jako skutečný dračí řev.Lidé i Nelidé se začali ve skupinkách trousit k východu.
*****
Saphira opět seděla na lůžku ve svém pokoji a usilovně přemýšlela o všem co se dozvěděla. Tentokrát si sebou vzala i objednanou večeři, protože neměla ani trochu náladu strávit večer v tom hluku, který panoval v lokálu. Situace byla zjevně mnohem vážnější než se domnívala i ona sama. Už teď se mrtví počítali na desítky a další zřejmě záhy přibudou. Najednou se ozvalo zaklepání na dveře pokoje. Saphira neměla ponětí kdo by sem mohl v tuhle dobu přijít, protože žádnou návštěvu nečekala. Ačkoliv byla pohledná nejen na poměry Taurenů, nikdy si nenašla čas na vážnou známost. Studium a práce ji braly skoro všechen volný čas. Za dveřmi stál člověk v stejnokroji Dalaranské stráže a ve chvíli kdy Saphira otevřela dveře naprosto dokonale zasalutoval. "Přejete si něco?" otázala se Exarcha. "Prosím, příjměte mou omluvu že vás ruším, ale jako představené koventu Druidů, vám byla udělena jistá privilegia. Vemte si prosím tuto kartu, která vám umožní pohybovat se po Dalaranu i po stemění. V případě že vás chytí stráž, prokažte se tímto dokumentem a budete cháněna před vězením a sankcí. Ještě vás upozorním že průkaz je magicky chráněn před falzifikací a je nepřenosný. Přeji příjemný (v rámci možností) večer. Nashledanou... A málem bych zapoměl - pro vysoce postavené vůdce jednotlivých frakcí je dnes na půlnoc svolána v Citadele Dalaranu mimořádná porada. Ještě jednou prosím za prominutí a nashledanou." Voják podruhé zasalutoval a odešel.
*****
Krátce před půlnocí se Saphira vydala ven a směrem k Citadele. Během cesty potkala několik dvojic stážců, vždy jeden mág a jeden bojovník doplněný o magického mechanického golema, jaké převzali od civilizace Krvavých elfů. Její povolení ji ale vždy vyneslo vojenský pozdrav přání dobrého večera. Bez incidentů se během dvaceti minut dostala až do citadely kde už čekaly stráže připravené doprovodit ji na poradu. Když vstoupila do sálu, zjistila že je zde pouze pětatřicet členů, po pěti od každé z jednotlivých škol. Bhem několika minut dorazil i Rhonin a ujal se slova téměř okamžitě. "Díky všem že jste přišli. Jak jste jistě zjistili dopoledne, mělo naše prohlášení přesně ten účinek histerie jaký jsme očekávali. Proto jsem se rozhodli uspořádat tuto novou poradu jen za přítomnosti velitelů jednotlivých frakcí, abychom předešli dalším problémům které by jistě nastaly." Odmlčel se. "Informace které jsme vám sdělili jsou sice pravdivé, ale i tak jsme je museli ořezat. Momentální situace je čím dál horší. Kromě toho že se potopily další čtyři lodě, než vlády zavedly oficiální zákaz vyplutí se objem Maesltromu zvedl už šetkrát. momentálně zabírá velikost skoro dvaceti mil poloměru. Graymanova zeď v Silverpineském lese se zřítila s prakticky celý Darkshore je proměněný na pustinu. Kromě toho se uprostřed Barrens otevřela obrovská jizva skoro míli na šířku a rozpůlila celou oblast. Dále pak máme nepotvrzené informace o armádách ohnivých elementálů útočících na Orgrimmar, Stromwind, Ironforge a Thunder Bluff - posádky se zatím drží, ale nikdo neví jak dlouho to zvládnou. Navíc se začíná šeptat že se celý park ve Stromwindu utrhnul a propadl do moře když se nad ním přehnal obrovský drak. Tak veliké zvíře prý nikdo nikdy neviděl. Náhle se ze stínu vylouply dve ženské postavy jedna zdánlivě podobná Krvavé elfce se zdobenými a stočenými rohy na hlavě a druhá etérická noční elfka oblečená ve smaragdové barvě, a zavřenýma očima. Ta promluvila jako první. "Podle zpráv které jsme dostali měl ten drak celé tělo pobité adamantiovými pláty tlustými skoro půl sáhu. zničil půl města a pak jednoduše zmizel...vy víte co to znamená." Do rozhovoru se zapojila druhá postava "Obáváme se - a nikdy jsem si tolik nepřála abych se mýlila že se vrátil náš bratr Neltharion - vy ho znáte jako Deathwinga. Rhonin si odkašlal... "Ehm, ehm - rád bych vám představil, těm co je neznáte, poslední dva příčetné Aspekty Azerothu - Alexstrazsa a Ysera... Pokud si ony dělají starosti, bojím se nejhoršího."
Naspäť do sekcie Povídky

Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.

Diskuze

hitteeDus 02.06.2023 03:43

Effects of lidocaine on the viability of a panel of a breast epithelial cell lines MCF10A normal cells NBEC and three tumor derived cell lines MDA MB 231, MCF 7 and SkBr3 TBEC <a href=http://dapoxetin.sbs>priligy farmacias del ahorro</a> An FBXW7 ZEB2 axis links EMT and tumour microenvironment to promote colorectal cancer stem cells and chemoresistance

Daralyn 04.12.2010 18:27

heh - no LOL - to jsem vůbec netušil

Toren 04.12.2010 15:57

Paratus
Vzájemných potyček využil jeden gnómský rogue, který se konečně po půl hodině vyšplhal na záda Taurenského lovce a zařval na celý sál AMBUSH.http://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2007-06-drazniehttp://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2007-08-belenusA nejvíce to vystihuje tenhle.http://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2009-07-billich
ten druhej

Paratus 04.12.2010 15:52

Vzájemných potyček využil jeden gnómský rogue, který se konečně po půl hodině vyšplhal na záda Taurenského lovce a zařval na celý sál AMBUSH.http://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2007-06-drazniehttp://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2007-08-belenusA nejvíce to vystihuje tenhle.http://us.battle.net/wow/en/media/comics?view#/comic-2009-07-billich

Blob 04.12.2010 10:45

Dobrý, já si až doted myslel že Outland je v jiný dimenzi.

Esperanta 03.12.2010 20:29

Zkouším sehnat raid do BT... všichni se mě ptaj proč Jinak k povídce... fakt se to dobře čte, nejsou tam zbytečný popisy, postavy jsou sympatické a jsem zvědavá jak to celé všechno popíšeš :-)

Daralyn 03.12.2010 20:17

jinak všem díky za komentáře...beru si k sdci i rozumné záporné komenty, ale kladné pro mě hodně znamenají tak díky

Daralyn 03.12.2010 20:16

Esperanta
Fakt? Mno každej píše něco jinýho jak vidím... jak se v tom pak člověk má vyznat? :-)Kde se píše že z BT lze dohlédnout do Azerothu?
píše se to tak různě mimo mísu...pokud budeš někdy u Illidana, podívěj se na oblohu a opravdu Azeroth uvidíš :-)

cerberos 03.12.2010 20:06

znám mnoho příběhů ze světa WOW,ale jen jediný mě zajímal ato o nemrtvé priestce Coryphee a ted už i tenhle..moc pěkné!!!!!

Skynet 03.12.2010 18:42

NZ precital som poviedku a je naozaj dobra.

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet