Gallywix - Trade Secrets of a Trade Prince 3

/pic/uploaded/gallywix
<- Předchozí | Stránka 3 | Další ->

Tajemství č.2 - Buď jsi bezohledný nebo šeredný

Čas běžel dál a rok za rokem mě míjel. Nebudu ti dávat můj přesný daňový výkaz mých obchodů, který jsem vlastně ani nikdy neplatil. Může ti být ukradené, které jsem úspěšně uzavřel a které jsem nenápadně zničil. Vyhrál jsem, to ti úplně stačí. Vyhrál jsem všechno, co jsem chtěl. Nebylo to kvůli štěstí, to ne. Štěstí neexistuje. Štěstí je pro sraby. Pokud jsi dostatečně rychlý, silný a neústupný, že si dokážeš ukrojit kus světa pro sebe, všichni ostatní se k tobě připlazí po podlaze, jen aby se mohli slunit ve tvém vlastním úspěchu. Tedy, téměř všichni. Občas narazíš i na jiné magnáty, kteří tě sejmou k zemi jako mašiny Venture Company razící posvátné stromy. Tedy pokud jim to ty neuděláš dřív. Za Druhé války jsem byl mladou hvězdou Kezanu, prezident obřího konglomerátu Copper Street, rádce Tinker's Union, významný Goblin Obchodní koalice a druhý nejbohatší muž Bilgewater kartelu. Trade Prince Maldy se rozhodl, že se seznámí s případnou konkurencí, tak mi poslal pozvánku na narozeninovou oslavu jeho dcery, která se konala v jeho sídle. Starý Goblin byl stejně oblíbený jako mýdlo na pirátské lodi. Trade Prince Steamwheedle byl pověstný svým tajným paktem s Hordou, kdy právě jim zprostředkovával většinu zboží. Maldy věřil, že kdyby to šlo s Hordou do kytek, tak budeme na seznamu nepřátel Alliance hned na druhém místě. Nasyslil si tak hromadu zásob a peněz, aby mohl financemi položit ostatní kartely k zemi. Chytrý tah, ale měl jednu vadu. Průměrný Goblin se nespokojí s opatrnou metodou. Opatrnost je nudná. Odborníci přes finance, bankéři a magnáti Bilgewateru se rozhodli, že chtějí mladšího a více agresivnější obchodního prince, který by převzal Maldyho pozici. Hádejte, koho si zvolili? Šest měsíců se za oponou, od zraků nezasvěcených, vše pečlivě plánovalo. Dávno předtím, než Maldy poslal svoje pozvánky. Všechno bylo skrz naskrz promyšlené. Dokonce i ostatní obchodní princové dali svůj tajný souhlas. Už snad jen proto, že se jim líbila představa mladé a nezkušené konkurence. Úspěch byl jasný. Za úsvitu jsem měl být obchodním princem. Kráčel jsem si to po pěšině, která vedla do Maldyho sídla. Thissy Steeltack, má osobní asistentka, mi byla v zádech. O pár let později jsem ji musel vyhodit za to, že platila nájemným vrahům, aby mě zavraždili v mém vlastním bazénu. Byla zkrátka úžasná. "Dostala jsem se do Maldyho stolu, pane," zachvěla se. "Klíč měl schovaný pod soškou sokola. Našla jsem tam jeho výzkum o tom, co dělají ostatní obchodní princové." "Výborně," pověděl jsem. Maldy nám měkne, jestli tyhle věci nechává jen tak ležet všude kolem. "Na čem to tedy pracují? Jestli chceme držet tempo, musíme udělat to samé." Thissy se prohrabala papíry. "Budují armádu žoldáků." "Užitečné. Pošli dárkový košík plný zlaťáků pirátům Southsea Freebooters." "Košík kovových zlaťáků nebo těch čokoládových?" "Čokoládových. Stejnak do nich budou kousat. Možná bychom je mohli i navštívit. Co tam máme dál?" "Parfém." "Parfém?" "Trade Prince Donais má tyhle věci rád, pane." "Dobrá. Ušetřím ti čas. Zařiď všechno, co na tom seznamu je, rozumíš? Nebo si třeba sežeň někoho, kdo to pro mě zařídí. Tak už jdi. Musím jít na tu oslavu." Thissy kývla na souhlas a zmizela. Byl jsem o tři kroky blíže, když Riddlevox, šéf Tinker's Union, vyskočil zpoza křoví. "Pamatuješ si na náš plán?" zašeptal. "Napsal jsem si ho," pokusil jsem se odpovědět, aniž bych zahýbal rty. Plán byl založen na Maldyho největší slabině. Strašně miloval svoji dceru. Pokud jste obchodním princem, nemůžete si dovolit žádná citová pouta na rodinu nebo blízké přátele. Nejlepší je vůbec nemáte. Můj táta by výjimkou, samozřejmě. Měl ambice jako velbloud pod vodou. Když už se ho tedy někdo pokusil unést, zjistil, že se Goblin dá nacpat do kanónu a vystřelit bezpečně z Kezanu až do Booty Baye. ,,Nepokaz to, Gallywixi," řekl Riddlevox, načež se odebral zpátky do keře. ,,Ne, že tě něco na poslední chvíli napadne. Možná se staneš obchodním princem, ale pracovat budeš pro nás, rozumíš?" "Jasně, šéfe." Jen ve tvých snech, idiote. Strážný po straně pódia na mě za mírného kývnutí mávnul. Strávil jsem dva měsíce nahrazováním Maldyho bodyguardů mými vlastními žoldáky. I přesto jsem se na místo šoupal pomalu. Už se někdy na párty všichni otočili směrem k tobě a zajásali na počest tvého příchodu? Ne? Určitě to někdy zkus, doporučuji ti to. Stovka Goblinů se snažila na mě nějak zapůsobit, koupit mi drink nebo něco podobného. Ignoroval jsem je, seškrábl jsem z jednoho podnosu langustu a to bylo celé. Měl jsem tu přeci něco na práci. Ještě nikdy jsem se s Nessou, dcerou obchodního prince, nesetkal. Můj zdroj mi pověděl, že si na oslavu koupila modré šaty a diamantovou sponku ve tvaru vážky. Taky jsem se dozvěděl, že v nich vypadala 'fantasticky'. Dal jsem mu výpověď, přirozeně. Když jsem ale spatřil Nessu, uvědomil jsem si, že poprvé někomu dlužím omluvu. Byla tak překrásná, že by jeden uvěřil, že za to platí i přesčasy. Odstín její zelené pleti by jeden přirovnal tajemnému a hlubokému oceánu. Její oči byly temné jako důl na smaragdy uprostřed noci. Diamantová spona vypadala v záři její stočených vlasů jako levná cetka. Neviditelná ruka mě táhla za límec až přímo k ní. Nedokázal jsem to zastavit. Věděl jsem, že musím vše dostat zpět pod kontrolu, plán A závisel na tom, že jí odvedu někam stranou do rukou únosců, aby se Maldy vzdal bez boje. "Nezatancujeme si?" pověděl jsem a vyhodil jsem plán A z okna. "Proč ne?" odpověděla. Uvědomil jsem si, že viděla, jak jsem se k ní táhl celou tu cestu. Vynikající. "Nandirx mě tu stejně nudí k smrti." Odtáhl jsem jí pryč od toho zruinovaného bankéře doprostřed tanečního parketu. Za tance jsme si povídali, nicméně ti nemohu říct, o čem to bylo. Připadal jsem si opilý. Moje ambice se ve vteřině ocitly na kraji obřího útesu. Kdybych udělal cokoliv proti jejímu otci, ztratil bych u ní jakoukoliv šanci. Abych ti řekl pravdu, její krása byla takto zblízka ještě víc oblbující. Snažil jsem se zůstat v klidu. "Vezmeš si mě?" vyhrknul jsem. "Sotva vás znám, pane Gallywixi," pověděla mi. "To mohu napravit," odpověděl jsem. "Já jsem-" "Prezident obřího konglomerátu Copper Street, rádce Tinker's Union, významný Goblin Obchodní koalice a druhý nejbohatší muž Bilgewater kartelu," dopověděla za mě usmívajíc se. Četla mojí tiskovou zprávu! "Nemohu si tě vzít," pokračovala. "Jasně, měl jsi párkrát štěstí, ale já mám ráda nelítostné Gobliny. Takové, které nezastraší ani nějaké to riziko." Na pár vteřin jsem ztratil slov. Nerad něco ztrácím, tak jsem se rychle vzpamatoval. Pověděl jsem jí o mých začátcích, zamával jsem jí před obličejem hromadou novinových útržků o záhadných požárech v nemocnicích a sirotčincích. Dal jsem jí souřadnice míst, kde jsou všechna ta těla zakopána. A potom už následovalo ještě větší svinstvo. Naslouchala mi, občas naklonila hlavu stranou. Sem tam se i usmála. Když jsem skončil, pokrčila rameny a řekla: "To ujde." To je mi dáma, nemám pravdu? Až do té chvíli jsem se cítil s plánem B trochu provinile, ale znenadání mi přišlo, že si jí tímhle zvítězím. Chtěla opravdu nelítostného Goblina. Prakticky mi to vše odsouhlasila. Ovšem nevšiml jsem si rozruchu, který se odehrával za mými zády, dokud mě za rameno nezatáhla jakási hůl. Prudce jsem se otočil, aby se mohl podívat, který zmetek je za to zodpovědný. A sakra. "Tak ty patříš taky mezi ty, co se snaží zmonopolizovat mojí dceru, mladý Gallywixi," pověděl Trade Prince Maldy opírajíc se o svou tlustou hůl. Jeho ruce, které byly zatíženy hromadou obřích zlatých prstenů, pevně držely rukojeť hole, která až moc nápadně připomínala jílec meče. Nad oslavou zavládlo hrobové ticho. Tihle Goblini už viděli několik stylových kuchyňských nožů v zádech konkurujícího magnáta, aby věděli, že se něco stane. "Je mi potěšením vás konečně poznat. Teď sundej svoje pracky ze zboží." "Omlouvám se, pane," pověděl jsem a ustoupil jsem od Nessy. "Děkuji vám. Slyšel jsem, že vám moje bezpečnostní služba spálila minulý měsíc jednu z vašich fabrik. Doufám, že jste si to nevzal osobně. Je to jenom obchod." "Neříkejte 'jenom', pane," ušklíbl jsem se. "Zní to pak jako omluva." V jeho vrásčitým obličeji se objevil široký úsměv. "Věděl jsem, že se mi budeš líbit," pověděl. "Jak se ti líbí narozeninová oslava mé dcery?" "Její oslava?" řekl jsem dávajíc znamení strážím. "Už nikoliv, teď je jen má." "Cože?" vyštěkl Maldy až se mu zakroutilo obočí. ,,Ke dnešnímu datu vlastním většinu tvých statků v rámci Obchodní koalice skrz stovky falešných transakcí. Mohl by ses o tom jít přesvědčit, ale koupil jsem si i tvé účetní, takže těm taky nechceš věřit. Stejně tak mi patří tvá bezpečnostní služba. Ukradl jsem pozemky, na kterých stojí tvůj dům. Aby toho nebylo málo, ty prsteny, co nosíš, sis pronajal z mého obchodu. Končíš, Maldy. Končíš a všichni jsou tomu svědky." Někde v dáli cosi vyrušilo hejno racků. Maldy nejprve zrudnul, pak dokonce zrůžověl. Rozhlížel se kolem po nějakém spojenci, ale jediné, co viděl, byla hromada stráží, která se kupila kolem něho. Držel jsem je zpět. Abych zapůsobil na Nessu, musel jsem do dalšího kroku přidat trochu osobního kouzla. "Mé zboží," zavrčel. "Polovina mé flotily každou chvíli vyplouvá na moře s nespočtem zbraní, směr Alliance. Vydělám celé jmění a koupím si všechno zpět." "Jsem rád, že jsi zmínil i tohle," pověděl jsem vytahujíc dálkové ovládání z kapsy. "Vzal jsem s sebou něco, co pobaví tvé hosty. Zmáčkni to tlačítko." "Nikdy!" "Copak? Nemáš rád překvapení? Bojíš se snad? Myslel jsem, že obchodní princové mají mít pro strach uděláno. Zmáčkni to tlačítko, Maldy!" Maldy se na mě křenil jak velbloud na olejovou skvrnu. Chvíli jen tak zíral do prázdna, až konečně prstem bodl do velkého červeného tlačítka. Dole v přístavu se každá loď z jeho flotily rozletěla v malých kusech do všech světových stran. V abecedním pořadí. Mrknul jsem na Maldyho, který se zděšením ani nepohnul, vytrhl jsem mu jeho hůl z ruky, vytasil jsem z ní meč, který se tam podle mého zvěda ukrýval, a pozvedl jsem ho nad Nessou, aniž bych se na ní podíval. "Tákže. Máš hodinu na to, abys vypadnul z Kezanu, nebo vás vezmeme na procházku do kopců a shodíme vás do Mount Kajaro," řekl jsem Maldymu výhružně. Pak jsem se otočil zpět k Nesse. "Tak co? Je tohle dostatečně drsné?" Oh, jak byla v tom jejím obličeji bledá. Jako bych mohl vidět skrz. "Přehnal jsem to?" podivil jsem se. Znenadání vyrazila proti mně, odstrčila meč stranou a dala mi facku. Potom chytila svého otce za rameno a protáhla ho skrz nedýchající dav. Odhodil jsem meč, pozvedl jsem obě ruce a čtyři prsty, abych dal stylově najevo radost z totálního vítězství. Hosté... moji hosté... souhlasně zajásali a rozběhli se proti mně, aby mi pogratulovali, poplácali mě po zádech nebo aby mi strčili vizitky či úplatky do mých kapes. Nikomu jsem se nepodíval ani do očí. Místo toho jsem sledoval Nessu, jak odvádí svého otce ze scény, pryč z jeho bývalého sídla.
<- Předchozí | Stránka 3 | Další ->


Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 12:29:57.

Diskuze

Žádné komentáře
Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet