Vol'jin - The Judgment 10

/pic/gameinfo/voljin
<- Předchozí | Stránka 10
Vol’jin a Zalazane byli nyní jiní. Pohybovali se se sebejistotou, neustále vyhlíželi možné nebezpečí. První domov je změnil. Vstoupili tam jako mláďata a vrátili se jako dravci. Byli nebezpeční, hrdí a silní; byli vpravdě z kmene Darkspear. Jak se blížili k vesnici, začínaly je obklopovat znepokojující náznaky. Pošlapané rostliny, kaluže krve; pach kouře ve vzduchu. Každý ze smyslů, které Vol’jin ovládal, mu říkal, že něco je jinak. Nějaká zásadní součást přílivu a odlivu života na ostrově se nenávratně změnila. Zvedl varovně ruku a Zalazane se okamžitě zastavil. Stáli na stezce a vesnice kmene Darkspear ležela před nimi, co by kamenem dohodil. Sice ji stále neměli v dohledu, ale zvuky, které k nim doléhaly, byly znepokojující. Vol’jin slyšel hluk práce, kácení stromů, zpracovávání dřeva a stloukání. Vol’jin zavřel oči a zhluboka se nadechl. V hlavě mu šeptali loa, ale on jim stále stěží rozuměl. Časem se to naučí. „Myslím, že na naši vesnici někdo zaútočil,“ řekl Zalazanemu, snaže se rozluštit zprávu, kterou mu loa sdělovali. Zalazane pouze vědoucně přikývl. Nyní měl své vlastní způsoby, a jejich odlišnost mezi nimi vytvořila bezednou propast. Opět se vydali kupředu, zbraně obnažené, opatrně našlapujíce. Prošli skrz listoví a před sebou uviděli vesnici. Chýše byly zbořené a celá osada ležela v troskách. Podél okraje vesnice ležely v pečlivě vyrovnaných řadách mrtvoly padlých. Trollové kráčeli kolem nich a ukládali jejich těla k poslednímu odpočinku; ženy a děti padaly na kolena a truchlily nad mrtvými. Kněz se kolébal dopředu a dozadu a se zavřenýma očima si něco mumlal. Ti trollové, živí i mrtví, byli všichni z kmene Darkspear. Vol’jin a Zalazane se rozběhli, směřujíce ke středu vesnice; i z něj už zbyly jen trosky. Cestou míjeli mnoho Darkspearských, většina jich ale byla příliš zaměstnána svými vlastními starostmi, než aby si těch dvou všimla. Poblíž laguny spatřili několik trollů stavět lodě. Mnoho lodí. Takto organizovaná práce byla na míle vzdálená od klidného života, na který byl Vol’jin z ostrova zvyklý. Jeho srdce začalo bít rychleji. Jeho lidé nebyli podrobeni, ale za ten krátký čas, kdy byl pryč, se změnili. Vol’jin a Zalazane se zastavili uprostřed vesnice, dvě nehybné sochy v moři shonu a hemžení kolem nich. Několik trollů se zmatenými pohledy proběhlo kolem nich. Loa se začali hlasitě dovolávat Vol’jinovy pozornosti. Přestože je slyšel pouze on, věděl, že se něco blíží. Rozhlédl se kolem sebe a uviděl přicházet trolla. Vol’jin a Zalazene stanuli tváří v tvář starému Gadrinovi, vůdci witch doctorů kmene. „Chlapci,“ řekl. „Kde jste byli? Já myslet, že vy mrtví.“ „Jak to myslíte, Mistře?“ zeptal se Zalazane. „Byli jsme v džungli týden.“ „Týden? Vol’jine, Zalazane… byli jste pryč tři měsíce. Tolik se toho mezitím stalo. Podivní zelení tvorové přijít přes moře – “ „Orkové,“ řekl Vol’jin. „Jo, čéče,“ řekl překvapeně Gadrin. „Tvůj otec, Vol’jine… on bojovat s mořskou čarodějnicí, a…“ „Odešel. On teď být s Bwonsamdim, Mistře Gade. Já vím.“ Vol’jin pochopil pravdu, jakmile ta slova opustila jeho rty. Jeho otec už nyní nebyl Darkspear. Alespoň ne jako troll. „Budeme následovat orky přes moře,“ pokračoval Gadrin. „Mořská čarodějnice být příliš silná; my tu nemůžeme zůstat. Tvůj otec řekl, ať jdeme. Ale nějaký čas to potrvá. My se muset připravit.“ „Rozumím,“ řekl Vol’jin, kterého naplnila náhlá sebejistota. „Postarám se o přesun.“ „Pomůžu ti,“ řekl Zalazane s úsměvem. Vol’jin se na svého přítele zašklebil v odpověď. Poslat Zalazaneho napřed, aby připravil cestu, by jistě byla moudrá věc. Vol’jin Zalazanemu věřil tak, jako nikomu, a věděl, že Zalazane je schopný. Ale jedna Vol’jinova část ten nápad zavrhla. Nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že by si teď měl raději držet Zalazaneho ve své blízkosti. Budou si navzájem pomáhat. Společně dokážou cokoli. Budou věrní, budou nelítostní, a vytrvají. Konec.
<- Předchozí | Stránka 10


Naposledy upravil/a Mordecay 10.09.2014 v 18:42:52.

Diskuze

Bellatrix 18.05.2013 17:20

Tak předpokládám, že asi ano, patří přímo k té povídce. http://us.battle.net/wow/en/game/lore/leader-story/voljin/1

Korektor / redaktor WoWfan.cz

Zandalari 18.05.2013 16:04

Bellatrix
Tak tahle povídka se odehrává ještě v době, kdy byl mladý, kdy se ještě přátelil se Zalazanem. Kdy ještě ani nebyl shadow hunter, právě ta povídka popisuje jeho přerod
jasně to vim... cetl jsem to... ale me zajima jestli ten obrazek nahore ho znazornuje v teto povidce bo ne?

Bellatrix 18.05.2013 13:41

Tak tahle povídka se odehrává ještě v době, kdy byl mladý, kdy se ještě přátelil se Zalazanem. Kdy ještě ani nebyl shadow hunter, právě ta povídka popisuje jeho přerod

Korektor / redaktor WoWfan.cz

Zandalari 18.05.2013 10:25

pěkná povídka až na ten konec mno...mam jednu otázku k tomu obrázku nahoře, který znázorňuje Vol´jina a raptora. Tak vol´jin vypadá v tej povídce? Je přece mladý a vousy má na Pandarii takze se nejedna o jeho podobu v teto povidce?

Darklifer 15.09.2011 20:33

četl jsem to s napětím až do konce a pak takovej suchej konec

Moo 03.09.2011 15:46

Bellatrix
Jestli mám být upřímná, taky jsem čekala nějaké dramatičtější rozuzlení. Ale co už naděláme, i tak byl příběh poutavý.
Přesně, trochu více epičtější konec. No dobře, snad jen víc objasňující, než pouhé: Budu si ho držet u těla, ale budem nejlepší kámoši.

Bellatrix 03.09.2011 15:36

Jestli mám být upřímná, taky jsem čekala nějaké dramatičtější rozuzlení. Ale co už naděláme, i tak byl příběh poutavý.

Korektor / redaktor WoWfan.cz

Moo 03.09.2011 14:46

Nu, příběh pěkný, překlad úžasný, jen mě mrzí, že tam skoro vůbec není popsáno, jak se rozdělili. Mýlím-li se, opravte mě.

Katscha 03.09.2011 14:03

Super, moc diky za překlad. Jen tak dál.

Coxx 03.09.2011 13:14

? ... :/ ? .. Asi jsem od toho konce čekal trochu víc, no :/ Ale jinak můžu za sebe říct, že mě to celé bavilo číst a tobě Bell díky moc za tvůj čas u překládání; myslim, že se ti to povedlo

Pro napsání komentáře musíte být přihlášený.
Přihlásit se
nebo
Zaregistrovat nový účet