Netherstorm, 2. kapitola

• Mordecay
• 08.10.2011
• Fan Fiction

Od chvíle, co Mervin přistál na levitující skále, uplynuly již tři dny. Mervin po celou tu dobu bez přestání pracoval na opravě teleportéru, který se mu jevil jako jediný prostředek na záchranu. Během těch tří dní hladověl, protože si s sebou nevzal nic k jídlu; Fizzix mu totiž řekl, že jídlo je na tu cestu úplně zbytečné. Ohledně pití byla situace podobná. Mervin si sice s sebou vzal několik lektvarů, které ho nyní dokázaly na dlouhou dobu osvěžit, ale na druhou stranu tyto lektvary často mívaly nepříjemné vedlejší účinky, které pak Mervina několik minut až hodin sužovaly. Ale i zásoba lektvarů nakonec došla a podle Mervinových propočtů mu nyní zbývaly jenom dva dny života. ,,Konečně.“ Mervin odložil šroubovák a vzal do rukou smontovaný teleportér. Ten nyní opět červeně blikal, což bylo pro Mervina dobré znamení. Znamenalo to totiž, že se může teleportovat pryč z té otravné skály. Problémem však bylo místo, kam se vlastně teleportuje. Podle Mervina existovala devadesátiprocentní šance, že se propadne někam do Twisting Netheru a zahyne příšernou smrtí. I to mu však bylo příjemnější než další pobyt na téhle skále. Mervin se kolem sebe ještě jednou rozhlédl a pak si odplivl. ,,Sbohem, ty odporná skálo. Doufám, že už se nikdy víc neuvidíme.“ řekl a opatrně zmáčknul teleportér. V Area 52 se právě chystal test zážehového motoru. Tento týden už to byl jeho čtvrtý test a všechny předešlé zatím dopadli neúspěšně. Nikdo se tedy nemohl divit tomu, že vrchní inženýr Trep byl již od rána mrzutý a doslova kolem sebe dštil oheň a síru. Nikdo z pracujících skřetů se na něj neodvážil promluvit a všichni se mu raději vyhnuli. Trep si tak svůj vztek nemohl na svých podřízených vybít a byl z toho ještě naštvanější. Test motoru byl naplánován na jedenáctou hodinu. V určenou dobu se na plošinu dostavilo několik skřetů. Kromě Trepa, který se nervózně držel zábradlí a skřípal zuby, ještě na plošině stáli raketový šéf Fuselage, který byl vedoucím projektu vesmírné rakety X-52, Papa Wheeler, snad nejlepší technik v Area 52, inženýr Xyrol, který se na stavbě zážehových motorů také podílel, a ohnivý maršál Bill, který měl na starosti řešení případného požáru či výbuchu. Ke Xyrolovi přišel jeden z techniků a něco mu pošeptal. Xyrol se obrátil na Trepa. ,,Motor je připraven k testu.“ oznámil mu. Trep se na Xyrola otočil a něco zavrčel; Xyrol to vzal jako souhlas se spuštěním testu a přistoupil k ovládání motoru. ,,Zážeh za třicet vteřin.“ Xyrol spolu s ostatními techniky rychle odběhli co možná nejdál. Bill se naklonil k Trepovi. ,,Slyšel jsem, že jsi na součástky motoru použil nějakou novou surovinu, která by prý mohla být radioaktivní. Tak jsem si pro jistotu vzal ochrannou helmu.“ Bill zamával helmou před Trepovým nosem. Trep se očividně dopálil a chystal se odvětit něco dost neslušného, ale najednou ho přerušil výkřik, který se ozval kdesi za jeho zády. Jak se zdálo, tento výkřik přilákal i ostatní skřety. Fuselage se obrátil na Xyrola. ,,Okamžitě to vypněte.“ zavelel. Xyrol se k ovládání motoru rychle rozběhl a zmáčkl nouzové červené tlačítko. Když se otočil na plošinu, zjistil, že už na ní nikdo nestojí, protože se všichni rozeběhli k místu, odkud slyšeli výkřik. Jako první přiběhl k místu výkřiku vrchní inženýr Trep, který byl rád, že může test motoru ještě o chvíli oddálit. Na zemi spatřil ležet mladého skřeta. Trep toho skřeta neznal jménem a byl si dokonce jistý, že ho tu nikdy předtím neviděl. Spatřil, že skřet leží v malé kaluži krve, která se rychle vsakovala do vyprahlé fialové půdy, a rozhodl se lokalizovat jeho zranění. Mezitím už doběhli i další skřeti a teď se jich tu tísnilo více než třicet. Fuselage okamžitě převzal nad situací kontrolu. ,,Docu?“ zavolal. ,,Docu, kde jsi?“ Doc byl skřetí doktor a Fuselage překvapilo, že se na místo nehody vůbec nedostavil. Fuselage se chvilku znepokojeně rozhlížel po základně, když konečně Doca spatřil v dálce, jak vybíhá ze svého domu, drže v ruce svou lékařskou brašnu. Fuselage se podíval na ležícího skřeta, kterého se teď Trep a Bill snažili probudit. Doc si prorazil cestu davem a poklekl ke skřetovi. ,,Jak se to stalo?“ zeptal se, ale nikdo mu nebyl schopný odpovědět. Doc prohlédl skřetova zranění. ,,Ta rána vypadá dost vážně, musíme ho hned přenést ke mně. Taky má zlomenou jednu nohu a očividně upadl do bezvědomí. Pomožte mi s ním.“ Trep a Bill skřeta zvedli a teď se s ním prodírali davem. Fuselage se podíval na zem, kde spatřil ležet rozbitý osobní teleportér. Byl k němu připevněný malý kus papíru, který Fuselage hned zaujal. Chvíli mu trvalo, než dokázal rozluštit to, co je na papíru napsáno. ,,Jsem Mervin Wibblesprocket.“ stálo tam. ,, Jestli tohle čtete, pak všechno vyšlo.“ Fuselage se usmál, strčil teleportér do kapsy a pak se pomalu vydal k Docovu domu. O několik dní později... Od Mervinova ,,šťastného“ přistání v Area 52 uplynul již celý týden. Mervin se brzy zotavil ze svého třímetrového pádu na zem a mohl se tak pustit do práce na chladící kapalině. Brzy se však ukázalo, že se svojí prací nebude moci ani začít, protože v základně chyběly některé potřebné suroviny. Mervin se tedy rozhodl promluvit si s Fuselagem, který měl obstarávání surovin na starosti. Ukázalo se však, že není jediný, kdo měl tenhle nápad. Když se mu konečně podařilo Fuselage najít, stál již u něho vrchní inženýr Trep, ,,Podívejte se sem.“ zuřivě gestikuloval Trep a ukazoval na kus papíru, který vypadal jako objednávkový list. ,,Je tu napsáno thorium, ne khorium! Kdybych chtěl khorium, tak si ho tady můžu natěžit sám a nemusím kvůli němu posílat dopisy do Azerothu.“ Fuselage se na chvíli zamyslel. ,,Ano, to je opravdu nepříjemný omyl.“ řekl nakonec. ,,Práce na zážehovém motoru není stále ještě hotova. Prakticky je to to poslední, co nám zbývá dodělat. A už si nemůžeme dovolit žádné další zdržení. Naši sponzoři si…“ ,,Takže co s tím hodláte udělat?“ skočil mu do řeči Trep. ,,No… jedno řešení by tu možná bylo. Ale nebude se vám líbit.“ ,,Ano?“ ,,Když jsme museli narychlo opustit naši základnu Cosmowrench, nechali jsme v ní veškeré zásoby. A já jsem si naprosto jistý, že thorium mezi těmi zásobami bylo taky. Takže pokud ho tak urgentně potřebujete…“ ,,Vy jste se asi úplně zbláznil!“ Trep sevřel pěsti a vypadalo to, že chce Fuselage napadnout. ,,Nemůžu přece jít do Cosmowrench. Zdrželo by to mojí práci o dalších několik dní. To opravdu nejde. Ať tam jde někdo jiný. Třeba on.“ Mervin si všiml, že na něj Trep ukazuje. ,,Pan Wibblesprocket má…“ začal Fuselage, ale Mervin ho přerušil. ,,Popravdě řečeno,“ řekl Trepovi ,,já sám také potřebuji jisté množství thoria k tomu, abych mohl svou chladící kapalinu připravit. Navíc mi chybí i další suroviny, takže jsem tu teď prakticky nepotřebný. Jestli chcete, klidně vám to vaše thorium přinesu.“ Trep nečekal, že Mervin bude souhlasit, a tak se nyní nezmohl na žádnou reakci. Fuselage k Mervinovi přistoupil blíž a začal šeptat. ,,Vy asi ještě o Cosmowrench nevíte vůbec nic, že?“ ,,Podle názvu to asi bude další vaše základna. Takže nevidím…“ ,,Cosmowrench byla naše základna, ale teď už není.“ Fuselage se na chvíli odmlčel a pak znovu pokračoval. ,,Minulý měsíc tam při jednom pokusu došlo k takové menší… nehodě a celé Cosmowrench bylo tak trochu zaplaveno silnou radiací.“ ,,Ale můžu přeci použít ochranný oblek. Ten mě před radiací ochrání.“ Vypadalo to ale, že Fuselage chce Mervina od cesty odradit, protože pokračoval dál. ,,To sice ano. Ale cesta do Cosmowrench je velmi nebezpečná. A nikdo nechce, abychom přišli o tak skvělého inženýra, jako jste vy. Seženu na tu cestu někoho jiného… někoho postradatelného.“ Fuselagův zrak zprvu padl na Trepa, ale pak se začal rozhlížet po základně podrobněji a ukázal Mervinovi asi tři skřety, kteří podle něj byli postradatelní. Mervin ale s Fuselagem nesouhlasil. Jeho odhodlání jet do Cosmowrench bylo nezměrné. Nejenom že chtěl poznat víc místní krajinu, která mu připadala ohromně zajímavá, ale hlavně se chtěl v Cosmowrench poohlédnout po dalších zásobách, které by se mu mohly hodit. Fuselage ho sice ještě dobrých pět minut přemlouval, ale nakonec povolil a nechal Mervina, aby se připravil na cestu. Mezitím ve Stormspire... Dealer Najeeb se právě přehraboval ve svém zboží, když si všiml, že k němu přichází jeden ethereal. Najeeb ho od pohledu znal, ale nemohl si nyní vybavit, odkud. Doufal jen, že to není nějaký jeho bývalý nespokojený zákazník, protože na nějaké hádky teď opravdu neměl čas. Když ethereal přišel blíž, Najeeb si konečně vzpomněl na jeho jméno. ,,Yashine!“ zvolal hlasitě a vyšel přicházejícímu etherealovi vstříc. ,,Nevěděl jsem o tom, že jsi ve Stormspire. Kdy jsi sem dorazil? Muselo to být určitě včera v noci, jinak bych o tom věděl.“ Yashin se ale tvářil dost zaraženě a Najeeba hned napadlo, čím to asi může být. ,,Přišel jsi sem za svým bratrem, viď?“ Yashin na Najeeba pohlédl. ,,Ano. Vydal jsem se do Stormspire, abych Yusufa navštívil. Ale ve městě není a nikdo neví, kdy a kam zmizel. Myslel jsem si, že možná ty…“ ,,Ano, ano. Vím všechno.“ přisvědčil Najeeb. Pak se ale kolem sebe obezřetně rozhlédl. ,,Tady ti to ale nemůžu říct.“ chytil Yashina za ruku. ,,Pojď, půjdeme se trochu projít ven po eko-dómu.“ řekl hlasitě, když spatřil, že se na ně protější obchodník podezřívavě dívá. ,,Musíme se nadýchat čerstvého vzduchu, že?“ Yashin si obchodníka také všiml a přikývl. Oba dva se tedy vydali rušnou cestou k velikému výtahu. Trvalo asi dvacet minut, než se Najeeb a Yashin od města dostatečně vzdálili. Když se Najeeb ujistil, že je nikdo nesledoval, zastavil se a promluvil. ,,Yusuf se vydal k Manaforge Duro.“ ,,Cože?“ vykřikl Yashin tak hlasitě, až vyplašil jednoho z nedaleko stojících talbuků. ,,Do města před nedávnem přišli dva agenti Protektorátu. Tvrdili, že je to v Manaforge Duro bezpečné. Proto se tam taky Yusuf vydal. Ostatně ty bys o tom měl něco vědět, když pro Protektorát pracuješ.“ ,,To je naprostý nesmysl.“ odvětil Yashin. ,,Pokud já vím, Protektorát se o Manaforge Duro nijak nezajímá. Ti agenti museli být nějací podvodníci.“ ,,Ano, je to možné.“ přisvědčil Najeeb. ,,Consortium i Protektorát mají mnoho nepřátel, ani bych se nedivil, kdyby je někdo chtěl takhle poškodit.“ ,,Měl bych to raději nahlásit na naší základně. Jestli se někdo pokouší pošpinit čest Protektorátu…“ Yashin náhle v půlce věty umlkl a vybídl Najeeba, aby pokračoval. ,,Do Manaforge Duro se postupně vydalo celkem pět skupin etherealů. Yusuf vyrazil jako první, takže získal před ostatními velký náskok.“ ,,A co se s ním tedy stalo?“ zeptal se Yashin netrpělivě. ,,Nikdo si není jistý. Z těch pěti skupinek se vrátily jenom dvě, které to během cesty vzdaly. Yusufova, Salemova a Lokarova skupina se z výpravy nevrátily.“ ,,A to se je nikdo nevydal hledat?“ ,,Když se o tom dozvěděl Nexus-Prince Haramad, rozhodl se zahájit vyjednávání s Protektorátem, aby do manaforge poslal nějaké zvědy. Ale myslím si, že na to buď zapomněl, nebo neuspěl.“ ,,To je hrozné.“ Z Yashinova hlasu bylo cítit zoufalství. Potom se však napřímil a dodal odhodlaně. ,,V tom případě se budu muset do Dura vydat sám.“ Najeeb se na něj zvědavě podíval. ,,Nemůžu to jen tak nechat být. Musím tam přeci jít a zjistit, co se stalo s mým bratrem.“ pokračoval Yashin. Myslel si, že s ním Najeeb nebude souhlasit, že ho bude přemlouvat, aby počkal na případné posily, ale ten jenom dodal. ,,Klidně jdi. Nikdo tě tady nedrží.“ S těmito slovy se Najeeb otočil a vydal se zpátky k městu. Yashin najednou zůstal sám. ,,Taky že půjdu.“ zavrčel vztekle. ,,Svého bratra nikdy neopustím.“ O dva dny později... Mervin si sundal ochrannou helmu a zhluboka se nadechl čerstvého vzduchu. Byl v radiačním obleku uvězněný přes pět hodin a poslední hodinu už si myslel, že vyčerpáním omdlí. Proto si také nyní sednul na zem a zadíval se na krabice, které z Cosmowrench vynesl. Nejenom že se mu podařilo najít tolik potřebné thorium, ale dokonce našel i bedny s dalšími surovinami pro jeho chladící kapalinu. Mervin si byl jistý tím, že ho Fuselage pochválí a možná i finančně odmění. Ostatně, za tak fyzicky náročný výkon by se mohl dočkat i povýšení. ,,Vrchní inženýr Wibblesprocket.“ zopakoval si několikrát po sobě. ,,To zní moc dobře.“ Mervin naložil všechny bedny na svého vlka a chtěl se vydat na zpáteční cestu. Vtom si ale v dálce všiml postavy, která se ukrývala za jednou ze skal a hleděla k Manaforge Duro. Když Mervin přijel blíž, zjistil, že se jedná o ethereala. Mervinovi se etherealové od prvního okamžiku zalíbili. Obdivoval u nich zejména jejich smysl pro obchod, který byl podobný jako u skřetů. Ethereal už si Mervina všiml a zamával na něj. Vypadalo to, že si chce s Mervinem promluvit. Mervin uvázal vlka k jedné skále a pak se k etherealovi vydal. Yashin byl rád, že se ten skřet zastavil. Na cestě před ním totiž stála elfská hlídka a ten skřet by přes ni jistě neproklouzl. Ledaže by to byl elfský spojenec, i to bylo u těch malých zelených tvorů možné. Ostatně etherealové v tomhle ohledu nebyli jiní. Sám Yashin doprovázel svého bratra, když pašoval zboží ze Stormspire do Manaforge Duro, hned dvakrát. ,,Takový je holt obchod.“ říkal mu jeho bratr. ,,Kdo víc nabídne, tomu pomůžeme.“ ,,Teď je však mrtvý.“ pomyslel si Yashin. ,,A moc daleko to s tím svým obchodem nedotáhl.“ Mervin se Yashina zeptal, proč ho zastavil; ten však jenom beze slova ukázal na cestu, kde Mervin spatřil tři krvavé elfy. ,,No tohle.“ řekl nahlas. ,,Co tady dělají ti elfové? Žádní by tady přece být neměli, ne?“ ,,To ano. Taky nevím, proč se znovu v manaforge objevili.“ odvětil Yashin. ,,A ty jsi nějaký tajný špion těch… etherealů? Máš za cíl tyhle elfy zlikvidovat?“ začal vyzvídat Mervin. ,,Ne.“ Mervin si hned všiml změny v Yashinově hlase. ,,Vydal jsem se sem, abych zjistil, co se stalo s mým bratrem. Když jsem poprvé uviděl ty elfy, hned mi bylo všechno jasné.“ Mervina ale nějaký bratr vůbec nezajímal, měl přece mnohem důležitější úkol. Závisel na něm osud celého projektu vesmírné rakety X-52 a Mervin nechtěl, aby byl tento projekt kvůli němu přerušen či ukončen. ,,Vede odtud ještě nějaká jiná cesta než tahle?“ zeptal se Yashina. ,,Ne. Kdysi tudy vedla i cesta do Manaforge Ultris, která leží na jiném z ostrovů, ale most, který oba ostrovy spojoval, byl před časem zničen a nikdo se ho nepokusil obnovit.“ odpověděl Yashin. ,,Takže se těch elfů musíme nějak zbavit.“ obrátil se na ethereala Mervin. ,,Předpokládám, že ty asi ty tři elfy porazit nedokážeš.“ Yashin zavrtěl hlavou. ,,Dobrá, dobrá.“ Mervin vytáhl z kapsy dalekohled a rozhlédl se po okolí. Jeho zrak padl na manového wyrma, který se opuštěně toulal krajinou. ,,Něco mě napadlo.“ S těmito slovy se Mervin rozběhl ke svému vlkovi a nechal v úkrytu Yashina samotného. Když se Mervin vrátil, nesl v ruce něco, co připomínalo malou pušku. ,,S tímhle chceš ty elfy porazit?“ zeptal se Yashin. ,,Vždyť to na ně ani nedostřelí.“ ,,Ale kdepak. Já vůbec nemám v úmyslu na ty elfy zaútočit. Já tedy rozhodně ne.“ usmál se Mervin. ,,Aha. A co teda chceš s tou věcí dělat?“ ,,Tohle není jen tak nějaká obyčejná věc. Je to Mana Annihilator 2. Zbraň, která byla vyvinuta v boji proti manovým elementálům. Bill – to je jeden skřet z mé základny – mi ukázal, jak se s ní pracuje.“ ,,Mana Annihilator 2?“ Yashin vypadal překvapeně. ,,A co to přesně dělá, ta věc?“ zazněla v jeho hlase nedůvěra. ,,Tenhle přístroj…“ Mervin zvedl Mana Annihilator 2 do vzduchu ,,…slouží k neutralizování manových elementálů.“ Mervin se odmlčel a pozorně Yashina sledoval. ,,Á, pravděpodobně můj plán nechápeš. No nevadí. Vysvětlím ti to podrobněji. Tahle věcička má totiž i zpětný chod, tedy dokáže manové elementály i zvětšit.“ ,,Aha. A to nám nějak pomůže v boji proti krvavým elfům? Copak jsou snad krvaví elfové stvořeni z many.“ Yashin se už ani nepokoušel zakrývat ironii ve svém hlase. ,,Oni sice ne,“ Mervin ukázal na manového wyrma ,,ale tenhle ano.“ Yashinovi se v hlavě konečně rozsvítilo. ,,Takže ty chceš zvětšit manového wyrma a použít ho k útoku proti krvavým elfům, zatímco mi dva se odsud budeme snažit utéct.“ ,,Přesně tak. No není to geniální?“ Mervin ani nečekal na Yashinovu odpověď, zamířil s Mana Annihilatorem 2 na manového wyrma a vystřelil. Tomu, co se pak stalo, odmítal Yashin uvěřit. Mervinův plán fungoval dokonale. Zvětšený manový wyrm se rozzuřil, a poté, co spatřil hlídající krvavé elfy, okamžitě na ně zaútočil. Krvaví elfové byli očividně překvapeni náhlým útokem a nezmohli se téměř na žádný odpor. Brzy na cestě zůstala ležet tři mrtvá těla. Manový wyrm je chvíli obeplouval, pak se ale zase vrátil na své původní stanoviště. ,,Neměli bychom ho teď zmenšit?“ zeptal se Yashin. ,,Kdepak. Takhle mu to víc sluší.“ zasmál se Mervin a chystal se s etherealem rozloučit. Vtom se ale za jejich zády ozval drsný hlas. ,,Co tady děláte?“ Mervin i Yashin se otočili a zjistili, že za nimi stojí celá skupina krvavých elfů. Všichni vypadali naprosto stejně, jenom jejich vůdce měl obličej zakrytý červenou kápí, aby mu do něj nebylo vidět. ,,Jak to…“ hlesl Yashin a všiml si, že si Mervin klekl na zem a zvedl ruce nad hlavu. ,,Co to děláš?“ zašeptal Yashin. ,,Vzdávám se. Nechci tady umřít.“ odpověděl mu stejně tiše Mervin a znovu se na vůdce elfů s červenou kápí podíval. Elf chvíli přemýšlel, co s nimi udělá, pak se ale rozhodl. ,,Odveďte je do manaforge. Nejdřív je vyslechneme… a pak zabijeme.“ Mervin polkl a prosebně se na elfa podíval, ten však na něj nijak nezareagoval a obrátil se manaforge. ,,Musím se zachránit. I kdybych měl toho ethereala obětovat.“ pomyslel si Mervin a podíval se na Yashina, který zřejmě v tuhle chvíli uvažoval úplně stejně. <--- späť na 1. časť | | pokračovať na 3. časť --->

---

Naspäť do sekcie Povídky


Chcete si povídat o World of Warcraft? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.